Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

novinky

28.9.2014 Moravskoslezská národní výstava psů Brno

Dnes jsme se opět vypravili se Žužinkou na výstavu, tentokrát do Brna. Vstávali jsme po čtvrté hodině ranní, abychom stihli dojet v čas. Počasí bylo nevlídné, zima, mlha, ale naštěstí se jelo dobře. Když jsme dojeli na výstaviště, tak jsme zjistili, že se vystavuje venku. Na to jsme nebyly připraveny - já ani Žužu :-). Žužinku jsem musela zabalit do deky, jak se klepala. Naštěstí pak ale vylezlo sluníčko a začalo hřát.

Žužu nastoupila do kruhu v konkurenci dvou fen. Moc naději jsem si nedávala. Byl nám opět vytčený ocásek. Pan rozhodčí se dlouho rozmýšlel, nakonec nás nechal běhat a běhat a díky úžasnému předvedení, harmonické stavbě těla a ladnému pohybu dostala Žužinka CAJC. Hned jsme nastoupili do kruhu s vítězem - psem - ze třídy mladých. Zde jsme soutěžili o nejlepšího mladého jedince plemene. Zase bylo velké rozhodování. Pan rozhodčí dokonce uvedl, že je to snadné rozhodnutí - byl přesvědčen, že Žužu BOJe nedá :-). Jenže ŽUžu oproti pejskovi předvedla opět excelentní předvedení a obdržela titul BOJ. Díky tomu nastoupila ještě do kruhu s vítězemi s dospělých kategorií. Opět nastalo velké rozhodování, nakonec ale rozhodčí kapituloval :-) a Žužu přiznal i vítěze plemene BOB. S dovětkem, tak jsem Vám to nepřál kvůli ocásku, ale nedá se nic dělat.

No prostě zjistil, to co já vím už dávno :-). Žužu je prostě úžasná :-)))).

 

21.9.2014 Mezinárodní výstava psů České Budějovice

Dnes jsem se se Žužinkou zúčastnila výstavy v ČB. Žužinka byla šikovná a moc se líbila. Posudek najdete v sekci - Jordan Bady-Ron ..... úspěchy z výstav. Žužinka v konkurenci ostatních získala ve třídě mladých ocenění výborná 1, CAJC. Mám velikou radost :-).

  

36.7.2014 Vycvikový tábor pro mládež Starý Plzenec

Vítek se mi dnes vrátil z tábora, kde pobýval 14 dní s Ebinkou, tak jako loňský rok. Letošní rok měli pekelné počasí. Bylo moc horko na výcvik a tak ho trávili spíše procházkami a výlety se psy. Moc se jim líbilo, Ebinka prý byla zlatá, za kamarády měla i takové drobečky jako třeba jorkšíry :-), nejlépe si rozumněla s maliňáky. No prostě si to také užívala. Pobyt jako loňský rok zakončili zkouškou - tentorát složili zkoušku doprovodného psa BH. Jsem na ně moc pyšná. Cíl, který si Vítek letos dal, tak splnil. Ebinka je šťastná, že je doma a je vidět, že i Žužu je ráda, že je celá smečka pohromadě. Bohužel fotky zatím nemám, ale budou :-)..............až je dodají ostatní účastníci tábora.

 

Na rajče jsem vložila fotky z dnešního řádění Žužinky s Vojtou. Fakt nevím, kdo je větší kachna :-), k Vojtíkovi jsem nemohla pořídit lepšího psa. Oba jsou úžasní vodomilové. Mám ve foťáku i video, jen se mi ho nepodařilo stáhnout do PC :-(. Žužu do vody skáče, potápí se a nezná únavu. Dokáže s Votíkem řádit třeba dvě hodiny bez odpočinku. Je úžasná.

29.6.2014 Národní výstava psů Klatovy

Dnes jsem se s oběma holčičkama zúčastnila Národní výstavy psů v Klatovech. Chvíli jsem řešila, kterou z holčiček vezmu, ale nakonec mi byla nabídnuta pomocná ruka a já mohla vzít obě holčičky. A ještě že tak, jelikož jen díky tomu jsem mohla vzít i Žužinku, která byla dnes nakonec výstavně úspěšnější než Ebinka. Ještě jednou moc děkuji za pomoc.

Žužinka nastoupila do kruhu v konkurenci 4 fen ve třídy mladých. Jelikož moc výstav neabsolvovala, tak se byla ze začátku jak utržená ze řetezu. Nakonec ale pochopila, co po ní žádám a nádherně se předvela, a to jak v pohybu, tak i v postoji. Dostala moc hezké honocení /najdete v sekci Jordan - výstavy/ a nakonec i hodnocení výborná 1, CAJC, BOJ. Byla jsem tak šťastná. Rozhodčímu se moc líbila, hrozně jí chválil i za předvedení a radostnou povahu. Později nastoupila do kruhu i s vítězi z ostatních tříd a bohužel v konkureci dospělého psa a dospělé feny, kteří obdrželi CAC neměla šanci na národního vítěze. Ale ona také dospěje a vyspěje a kdo ví..............

Pak jsem se přemístila z kruhu bostonků do kruhu kde se vystavovali hovawarti - přiznám se, že jsem to měla tak akorát, byla jsem uhoněná, ale stálo to za to. Akorát jsme stihli nástup našeho odchovu - Kodíčka do kruhu, který se také moc hezky předvedl, byl tam vidět jeho nezměrný temperament a hravá příjemná povaha :-). Dostal moc hezké hodnocení a ocenění velmi nadějný 1. Roste z něj nádherný mohutný pes, a tak mu přeji další a další úspěchy na poli výstavním......

Další kdo nastoupil do kruhu byli Ebinky mladší bráškové Bagsík a Boondík. Bagsík nakonec vybojoval krásné třetí místo a hodnocení Výborný. A pak už jsme do kruhu nastoupila já a Ebinka a Ebinky mladší ségra Bellinka. Obě holky se snažily, hodnocení mají moc hezké. Ebinka nakonec skončila s hodnocením Výborná, ale nepovedl se jí poslední rozběh o místo, kde to vypadalo, že bude třetí a skončila na čtvrtém místě. Bellinka skončila s hodnocení velmi dobrá.

Den jsem si užila moc .... strašně moc ...... tak hezky mi bylo mezi těmi všemi známými tvářemi v kruhu lidí s velkým srdcem, v kruhu lidí, kteří milují své psy jako parťáky pro život...........

15.6.2014

Dnes jako každý víkend, jsem se s holčičkama vypravila do lesa po kopcem zvaným Krkavec. Procházka byla příjemná, dnes nebylo takové horko, tak se nám hezky šlo. Po chvíli v lese jsem si všimla, že Ebinka občas čichne ke keříčku borůvek a utrhne si. Nakoukla jsem tedy blíž a zjistila, že už jsou zralé borůvky ................ a že je jich plný les. Už dlouho nebyly tak plné keříčky jako letos. A tak jsme se s Ebinkou pustily do trhání. Žužu pořád pobíhala kolem a nechápala. Až nakonec jsem jí dala ochutnat a ukázala, že rostou na keříčku. Víc už vědět nepotřebovala. Okamžitě začala hledat, funět, chrochtat a mlaskat na celý les. No...jela jak bagr :-)). Strašně jsem se musela smát. Hrozně jí chutnaly a na fotkách je to vídět :-)))). Jedla s naprostým požitkem. Tak zase příští víkend nekrmím a jdu pást holčičky do lesa :-)))))..........více foto na rajčeti u Žužinky..........

7.6.2014 obranářstký závod Přeštice

Vítek se v rámci trojzávodu své mateřské ZKO Křimice, ZKO Touškov a ZKO Přeštice zúčastnil dalšího obranářského závodu. První v Touškově mu bohužel díky lize v hokejbale, který dělá na juniorské úrovni, utekl.

Závod se tedy konal v Přešticích a Vítek s Ebinkou se opět přihlásil na ZZO. Bylo příšerné vedro, všichni psi byli umordovaní. Skoro horší počasí než déšť :-). V kategorii ZZO se sešlo 12 psů. Byl to boj a Vítek s Ebinkou vybojovali 2. místo se ztrátou 5 bodů na plný počet. Oba byli úžasní. Jsem na ně pyšná. A nejen já, byl pochválen za dobrou reprezentaci ZKO Křimice :-).

25.5.2014 Koupání v lesní tůňce

Vložila jsem nové fotky z dnešní procházky. Naše čínské prasátko Žužinka se ve vodě cítí jako doma. Pro klacíky, které jí Vojtíšek házel, by skákala snad do utopení. Vojtíkovi se moc líbilo, že skákala do vody s rozběhem, prý jako on šipku :-). No vyřádili se. Ebinka se také nechala strhnout a jako, že klacíky z vody tedy rozhodně nenosí, tak dnes ano :-). No příklady táhnou. Více foto na rajčeti u Žužu - Jordan.....

24.5.2014 Obranářský závod ZKO Křimice

Jsem trošku ve skluzu :-) a tak přidávám info ze včerejšího dne. Ebinka s Vítkem se zúčastnili obranářského závodu v kategorii ZZO a musím se pochlubit, že v této kategorii vyhráli z počtem bodu 58 ze 60 možných. Bohužel jsem u toho nemohla být a tudíž nemám fotografie. Vítek si to tak ale přál, protože prý mu to kazím tím, že Ebinka se po mě kouká a nedává pozor. Je pravda, že vždy když cvičí a jsem tam, tak si pak běží pro pohlazení :-). No.....je to moje holčička....

Byli pochváleni za splynutí psa se psovodem, je prý vidět, že se navzájem mají moc rádi. Vítek se už moc těší na výcvikový tábor ve Starém Plzenci, kam se jako mládežník chystá. Jeho cílem je letos složit zkoušku BH. Nezbývá, než jim držet palce.

22.5.2014 procházka pod Krkavcem

Tak jsem se dnes i přes velké horko vypravila s holčičkama na velkou procházku do lesa. Bylo nádherně, les poskytnul vytoužený stín, ptáci nádherně zpívali.... no prostě co vám budu líčit, určitě to znáte.....ticho, klid...relax. Holky byly hodné, pobíhaly, hrály si jejich kousavé hry, tahaly se o klacíky. Daly jsme si dvouhodinovou procházku, rychlým tempem s občasnými přestvákami a i když jsem sebou pro holky měla vodu, tak měly jazyk úplně na hrudi. Hlavně na Žužu bylo vidět, že se s krátkým čumáčkem hůř ochlazuje. Při zpáteční cestě jsme ale objevily pár louží, hned se k nim rozběhly a Ebi tedy se zklamaním že to není k pití odběhla zpět do lesa očuchat si pár stop. Ale Žužince to nijak nevadilo, že se z ních nedá pít. Jednu si vybrala a začala se chovat jako malé čínské prasátko :-)). No já si říkala už dřív, zda není s prasátkem křížená :-) - chrochtá, má zatočený krátký ocásek a krátký čumáček...........

No nechtěla můra jedna z louže za žádnou cenu. Ustlala si tam a čtvrt hodiny jen ležela a užívala si bahení lázeň. Tohle se prostě s hovíkem stát nemůže :-))). Ebinka se na ní chodila nedůvěřivě dívat :-). Když se ŽUžu dostatečně zchladila, tak jsem si zpáteční cestu namířila k rybníku, protože jsem domů nechtěla jít s hovíkem a čínským prasátkem :-)).....

Holky vodu milují ......... a Žužu je tedy super vodnice

 

 

12.5.2014 Amerika

V sobotu jsme byli na krásné výletě s oběma holčičkama. Počasí se naštěstí vyvedlo a tak jsme měli nádhernou procházku ještě nádhernější krajinou. Vypravili jsme se podívat se na lomy Velká Amerika, Mexiko a Malá Amerika. Byli jsme unešení pohledem na krásně zbarvenou vodní plochu, ani nevím, který lom byl nejkrásnější. Velká Amerika byla krásná, Mexiko tajemné a Malá Amerika byla zase zasazená v tichu lesa, obklopená stromy.

Holčičky si užily nejen procházky, ale i volného pobíhání a kamarádění s ostatními pejsky a že jich tam bylo :-)). Opravdu jsem nečekala takový mumraj.

 9.5.2014

Klubová výstava boston terierů + bonitace

Pro Žužu byl dnes velký den. V Mladé Boleslavi se konala klubová výstava plemene Bostonský terier a po skončení výstavy i bonitace. Jelikož Žužinka již dosáhla požadovaného věku, tak jsem ji přihlásila.

Nejdříve se konala výstava, kde jsme do kruhu nastoupily ještě se čtyřmi fenečkami. Jelikož jsem se Žužu moc netrénovala, tak jsem se bála, jak to půjde, ale byla úžasná. Hezky stála, jen tedy na stolečku se jí až tak nelíbilo :-), ale zvládla ukázat zoubky i se hezky předvést. Prostě šikulka. Rozhodčímu se moc líbila její hlavička, hlavně krásně vzpřímené uši, výborné tmavé oko a pigment. Nakonec nám ale byl vytknut malinko volnější pysk, ne dokonalý čtvercový rámec a malinko volnější hlezna - vše se prý spraví zesílením fenky až úplně dospěje. Nakonec tedy Žužu skončila se známkou výborná a na krásném druhém místě. Posudek jsem již vložila do sekce JORDAN - výstavní úspěchy.

Nicméně chyby, které nám byly vytknuty v kruhu nám ten samý rozhodčí při posuzování v bonitaci nevytknul. Žužinka má téměř nulový bonitační kod .... lebka - 0, nos - 0, čenich - 0, pysky - 0, pigment - 0, oko - 0, ucho - 0, skus - 0, chybějící zuby - 0, krk - 0, kostra - 0, hřbetní linie - 0, postava - 0, hrudní končetiny - 0, pánevní končetiny - 1 mírně sbíhavé /bodová škála až 5/, tlapy - 0, ocas - 0, pohyb - 0, povaha - 0, srsrt - 0, hmotnost 9 kg, výška přiměřená - 0. Závěr - chovná fena.

Jsem ráda, že máme po bonitaci :-)) a tak se snad Vojtíšek dočká žužinek, jak si přeje. Ale ještě to hodně zvažuji....

 

 

 

 

1.5.2014

Moje chlupatá štěstíčka v Koněprusích

Na dnešní den jsem si objednala nádherné počasí. Bylo to moc důležité :-), neboť se chystalo setkání s našimi chlupáčky, které jsme od jejich odchodu do svých nových rodin ještě neviděli. Pro setkání byla zvolena lokalita okolí Koněpruských jeskyní - naučná stezka Zlatý kůň. Hlavně  je zde krásná příroda a dostatek prostoru pro vyběhání štěňátek, prostě pro tuto příležitost místo jako stvořené.

Setkání bylo bouřlivé. První kdo přijel byla rodina s Rubinkou, která nám vyrostla do krásy. Má nádherně lesklý hladký černý kožíšek a začínají se jí dělat vlnitá hříva :-). Ebinka se ihned snažila ukázat Rubince, že ona je ta, která tu velí, ale po domluvě a když viděla, že o její první místo pod sluncem jí Rubinka nepřipraví, že mlsky jsou určené pro obě dvě, bylo vše v pořádku. Hezky se spolu přivítaly a očekávali jsme již společně příchod Kodíčka, který se už se k nám blížil. Je to pořád medvídek, jen trošku vyrostl - je téměř tak velký jako Ebinka. Má obrovské tlapy, které nasvědčují se velikostí vyrovná svému tatínkovi Codymu. V podstatě když ten dorazil, tak jsem musela konstatovat, že Kody je jeho věrnou kopií. Má úplně shodnou masku i znáčky. Bylo úžasné je vidět. Cody se svými štěňátky bez problémů přivítal. Chvilku jsem počkali ještě na Roxynku, která přijela se svou paničkou a dvěma lidskými štěňaty :-). Roxynka mi moc připomíná Ebinku. Štíhlounká fenečka na dlouhých nožkách, šibalský výraz ve tváři :-)). Na plavou fenečku má krásně tmavé oči a tmavý pigment na čenichu, kolem očí i pyscích. Měla jsem radost.

Vyrazili jsme tedy na krásnou procházku plnou psích hrátek, našeho povídání a dobré nálady. Já si tak v duchu přemítala, jak je krásné vědět, že všechna moje štěňátka mají tak báječné páníčky. Byla vidět ta obrovská láska, kterou dostávají a radost z každého úspěchu. Bylo vidět, že pro každého je to jeho štěňátko to pravé chlupaté štěstí. Ebinka a Codík udělali tolika lidem radost, že je pro mne hned lehčí smířit se s tím, že jsem se s nimi musela po dvou krásných měsících rozloučit.

Cody Lavandula - tatínek štěňátek                                                musela jsem si pochovat medvídka :-))

Fotky z procházky jsem již vložila na rajče a moc se těším na další shledání i s dalšími štěňátky.

21.4.2014

Včerejší sváteční den jsem se i přes nepřízeň osudu vydala na oblastní výstavu psů do Hořovic. Původně byla tahle výstava plánovaná hlavně pro Žužinku, která si to měla zkusit, aby se připravila na výstavu 8.5. v Mladé Boleslavi, kde se koná speciální výstava bostonků a zároveň i bonitace. Ebinka byla přihlášená jen jako doplněk, aby jí nebylo doma smutno a také, aby si znovu vyzkoušela, jak se na výstavě a v kruhu má chovat. No, vše dopadlo jinak, Žužu začala hárat a tak jet nemohla. Dlouho jsem přemýšlela, zda jet s Ebinkou či ne. Je teď vylínalá, takže do výstavní kondice má daleko. Nicméně jsem se tam nakonec rozjela, jelikož tam bylo domluvené setkání s chovatelkou od které mám Ebinku. Nakonec přijel i Ebinky černý brášku z Béčkového vrhu - Bagsík. Bylo to moc fajn, jen tedy sluničko moc nebylo a tak byla velká zima. Ebinka si opět vyzkoušela, výstavní prostředí, ruch, hluk, spousty lidí a psů a nakonec i běh v kruhu. Byla pochválena za výbronou hlavu, dobře nesené ucho, správné úhlení končetin, ladný běh, dobré proporce, hluboký hrudník, tmavé oko, pevné tělo..............jen ta srst nám chyběla :-)))). S paní Ovesnou, která posuzovala jsem si chvilku povídala o štěňátkách, moc pochválila Ebinky příjemnou povahu, ovladatelnost a předvedení. Známku dostala sníženou, takže VD, ale to jsem věděla. Vlastně o to ani nešlo, šlo o to zúčastnit se a osvěžit Ebince paměť.

Ebinka s Vojtíškem od chovatelky Lenky Vernerové - CHS z Kraje bílé pěny a Ebinka a bráška Bags

 

18.4.2014

Dnešní den propršel a tak si holčičky krátily chvíli hraním schované před deštěm. Žužinka právě hárá a tak nemůže chodit ani na tréninky ani na cvičák. Ještě, že holčičky mají jedna druhou............ A i když hry na fokách vypadají hry drsně, tak věřte, že to bylo jen kočkování a holčičky jedna druhou milujou.............:-)

více fotek v albu foto Abbaye .............

11.4.2014

Dnes jsem se vypravila s Vítkem na cvičák, abych se podívala, jak jim to s Ebinkou spolu jde. Ebinka po odmlce, kdy se starala o štěňátka zase začíná cvičit a Vítek má na tento rok stanovený cíl složit další zkoušku. Ebinka je trošku roztěkaná, je vidět, že jsme jí na dlouhou dobu povolili uzdu :-). Ale ve chvíli, kdy se začne soustředit, tak šlape jako hodinky. Bylo hezké se na ně dívat, jak jim to spolu jde..........

Více fotografií na rajčeti.........

 

5.4.2014

Dnešní sobota opět patřila Vojtíškovi a Žužince a flyballu. Žužinka je natěšená už když leze do auta a říkám jí magické slůvko flyball :-). Nejdříve se samozřejmě musí přivítat se svými psými kamarády a pak s velkým nadšením "pracuje" s Vojtíškem. Dnes jim to moc šlo. Nejen, že si Žužu zvyká na nové překážky, přes které konečně již může skákat, ale došlo k propojení dvou zatím samostatně vedených cviků - vzít si míček z boxu a udělat otočku a běžet s míčkem v tlamičce celou dráhou. Vážně je šikulka. Ihned chápe co se po ní chce. Ještě tak, kdyby byla ochotná se míčku vzdát :-). Bohužel to končívá tak, že musíme míček vyměnit za něco dobrého :-)).

 

30.3.2014  

Dnešní slunečný den jsme s Vojtíškem a Žužinkou trávili na tréninku ve flyballu. Jelikož má Žužinka už 1 rok, tak mohla začít skákat přes překážky. Konečně se tedy můžeme pustit do pořádného výcviku. Zatím jen pomaloučku, ale je to šikulka a vůbec jí tato změna nedělá problém. Navíc jsme měli docela dlouhou přestávku, přesto se okamžitě zapojila a byla nadšená z toho, že opět může běhat pro míček. Hra ji moc baví a užívá si to ona i my.

29.3.2013

Uplynulo mnoho času od toho, co se Ebince narodila naše první štěňátka hovawartů. Všichni již opustili naší chovnou stanici a mají své domovy, své smečky. Všem se daří výborně, což můžete sledovat nadále v sekci štěňátka. Jelikož tyto stránky patří Ebince a Žužince, tak jsem se rozhodla v nich pokračovat v psaní o našich holčičkách. Stránky naší chovné stanice budou nadále patřit jen našim odchovům a komunikaci s majiteli štěňátek.

Ebinka se již úplně zotavila po porodu a kojení a již má zpět svou kondičku. Běháme s ni u kola, chodíme na výlety, Vítek opět navštěvuje cvičák. Musím říct, že mi udělalo obrovskou radost, že vypadá báječně, vůbec nevylínala, nezhubla, skoro jako by štěňátka nebyla. Jen vytahané cecíky dávaly vědět, že kojí. To ostatně komentovali i návštěvy chodící mazlit štěňátka, že vypadá báječně a vůbec ne na to, že se stará o tak početný vrh. Přičítám to krmení, které používáme a jsem s ním naprosto spokojená. I veterinář nám sdělil, když jsme s ním začínali krmit štěňátka, že krmíme jedním z nejlepších krmení na trhu. Je pravda, že Ebinka měla neomezený přístup ke granulím + spousty dalšího jídla včetně syrového masa, mléčných produktů, zeleniny a ovoce. Ale stejně ze všeho největší radost jí nadále dělal a dělá rohlík :-). Prostě to už tak je, paníčka se vrací domů, tak musím mít rohlík pro Ebinku :-).

Žužinka nám hezky vyrostla a zesílila, spusty fotek máme na stránkách u štěňátek. Mezitím co rostla štěňátka, tak nám Žužinka dospěla a dnes slaví jeden rok. Akorát na den, kdy Ebinky štěňátka mají třiměsíčniny :-). Gratulujeme tedy nejen Žužince k narozeninám, ale i našim štěňátkům. Vojtíšek své Žužince vyrobil dortíček, musím říct, že téměř sám. A jelikož suroviny vybíral on, tak dortík byl zalitý želatinou zelené barvy z vývaru z kuřecího masíčka. Moc se mu povedl a oběma holčičkám moc chutnal...........

 

 

30.12.2013

Ebinka po náročném porodu odpočívá. Miminka se mají čile k světu. Informace o štěňátkách začínáme psát na stránky naší CHS Magic Blue Planet...pro zobrazení klikněte :-).

FOTO NAŠÍ HROMADY ŠTĚSTÍ :-)

29.12.2013

Konečně se dostávám k netu. Tabulku najdete na stránkách naší CHS Magic Blue Planet, kde budeme psát informace o vrhu A  naší chovné stanice :-) .

Sedmé a osmé štěňátko jsou plaváčci, poslední se narodil v 19.20 znakáček. Uvidíme jakého jsou pohlaví, zatím je Ebince neberu, sama se ještě nezvedla. Plaváčci jsou rozeznatelní, jeden je malinký a druhý statný :-)). Takže není nutné jí je hned brát a uděláme to zítra, až si odpočine. Ebinka porod zvláda úplně sama, nepotřebovala jediný zásah. A to dokonce ani v dramatické situaci, kdy osmé štěńátko nedýchalo. Sama ho vzala do výšky a upustila ho a pak ho za nožičky chvilku držela, dokud nezačalo kníkat. Jen jsem zatajila dech a už už jsem chtěla zasáhnout....byla úžasná :-).

 

 

Rodíme

 

Tak je na světě první štěnátko černoznakatý pejsek, modrý váží 615g  v 7:50. Ebinka to zvládá všechno z přehledem sama, nyní už je slyšet jenom mlaskání jak saje mléko, Ebince začínají znova stahy.

Nyní jsou štěňátka 3 přibylo plavé a černé /nebo méně znakaté/. Nejsem u PC, tak více informací bude později......

Už máme 4. černoznakaté.

Zatím jich je 6, tři černoznakatí pejsci, jedna černoznakatá a dvě plavé fenky. Více info později, dále rodíme.

Konečně se dostávám k netu. Tabulku najdete na stránkách naší CHS Magic Blue Planet, kde budeme psát informace o vrhu A  naší chovné stanice :-) http://magicblueplanet.wbs.cz/vrh-A.html.

Sedmé a osmé štěňátko jsou plaváčci, poslední se narodil v 19.20 znakáček. Uvidíme jakého jsou pohlaví, zatím je Ebince neberu, sama se ještě nezvedla. Plaváčci jsou rozeznatelní, jeden je malinký a druhý statný :-)). Takže není nutné jí je hned brát a uděláme to zítra, až si odpočine. Ebinka porod zvláda úplně sama, nepotřebovala jediný zásah. A to dokonce ani v dramatické situaci, kdy osmé štěńátko nedýchalo. Sama ho vzala do výšky a upustila ho a pak ho za nožičky chvilku držela, dokud nezačalo kníkat. Jen jsem zatajila dech a už už jsem chtěla zasáhnout....byla úžasná :-).

 

Ebinka je dnes trošku neklidná, od rána nežere. Začínáme jí víc hlídat.......uvidíme, co nám příští hodiny přinesou :-)), snad budeme mít ještě klidnou noc ...................a snad ji budou mít klidnou i budoucí páníčci našich štěňátek, kteří již jistě netrpělivě nakukují na naše stránky :-), držte nám palce!

28.12.2013 Žužinka 9 měsíců

Dnešní foto z procházky :-))

24.12.2013 Vánoce

Letos poprvé jsme trávili Vánoce s oběma holčikama. Obě byly vzorné. Ebi se tedy okamžitě zároveň s Vojtou vrhla pod stromek na dárky .... mrška si to pamatuje už s předešlých Vánoc. A čuchem hledala ty své a nosila si je do pelíšku. Dokonce se s Vojtíkem o jeden poprala, protože on chtěl přečíst, zda je opravdu její a ona už věděla, že je a nechtěla ho dát :-). Žužu byla ze všeho taková rozpačitá, ale užila si to také, největší radost ji udělala hračka bažanta, který je věrnou kopií bažanta a píská, je ze serie výcvikových hraček pro lovecké psy - měla už dřív kachnu, ale ta už vzala za své. Holčičky pak dostaly i štědrovečerní menu a pak už jsme Ebinku odvedli zpět do klidu, aby si odpočinula, bylo vidět, že je ráda opět ve svém pelíšku :-)). Více fotografií najdete v sekci foto.

   

 

23.12.2013 ........ 57 den březosti

Dle chytrých knížek může zhruba za dva dny už Ebinka začít kdykoli rodit. Začínáme tedy vše připravovat na štěňátka. Ebinka si začíná zvykat na místo, které bude obývat se štěňátky a také na porodní bednu. Také jsme začali měřit Ebince teplotu, neboť její pokles znamená to, že se porod blíží. Ebinka již sama cítí, že má odpočívat a dnes na procházce šla dva kroky za mnou, tak jsem procházku udělala jen kraťoučkou a brzy jsme se vrátily zpět. Štěňátka se v bříšku vrtí a kopají a jejich pohyby jsou znatelné již i při tom, když Ebi stojí. Je nádherné citit ty lehounké ťukance do dlaní.

Tady ještě aktuální foto maminky :-)

A takhle hladíme štěňátka :-)

22.12.2013 Příprava na štěňátka

Konečně mám přípravy na Vánoce za sebou a tak se mohu vrhnout na přípravu na štěňátka. Dnes jsme nakoupili pár drobností a začínáme dělat seznam, co všechno potřebujeme k porodu. Ebinka je zlatá, že si to tak hezky naplánovala a počká až po Vánocích :-). Pěkně se nám kulatí, začíná těžce dýchat, ale jinak je vše v pořádku. Miminka se mají čile k světu, nádherně se v bříšku vrtí a Ebinka si moc ráda nechává bříško hladit. Teď večer jsem smotala pár šňůrek - obojků - pro štěňátka, jen jsem to nějak přehnala s množstvím barviček :-))))

 

21.12.2013 Žužu a čekání na Vánoce :-)

Dnes jsem s Ebinkou opět vyrazila na procházku do lesa. Šly jsme pomalounku a dělaly přestávky, ale Ebi ani odpočívat nechtěla, byla moc spokojená a procházku si užívala. Jen je vidět, že je opatrná  a sama volí mírnější tempo procházky, chodí pěkně po cestičkách a nedělá žádný zbytečný pohyb. Když jsme přišly z procházky, tak si lehla do pelíšku a odpočívala.

To Žužu je stále jako čertík. Neustále skáče, a i proto jsem jí na procházku nevzala, aby Ebinku neprovokovala. Nejčastější cesta Žužinky teď je do koupelny .... chodí hlídat Artura, Ferdu a Toníka :-).  Škoda, že fotka na které mi jednoho z nich olízovala v rukách se nepovedla :-)).

18.12.2013 ......52 den březosti

Bříško Ebinky se hodně zvětšuje, teď teprve je na ní viditělně vidět, že bude maminkou :-)). Dnes jsem poprvé citila pohyb štěňátek uvnitř bříška, několikrát jsem ucítila jemný pohyb do dlaně. Je to tak hezký pocit. Musím, říct, že Ebinka pozoruje každý můj pohyb, když jí sahám na bříško. Mléčné žlázy má hodně zvětšené, bradavky jsou nalité. Hodně odpočívá a vyhledává společnost. Štěňátka by nyní měla dosahovat 75% své porodní váhy. Přesto pokud by se teď narodila, tak by ještě nebyla schopna přežít. No my si počkáme na titul první vrh hovawartů v roce 2014 :-))....držte nám palce a pomalu bychom mohli začít tipovat kolik tam těch mrňousků bude :-)))

15.12.2013 Nedělní procházka :-)

Tak jsem si dnes dala opět dlouhou procházku s těhulí a pubertačkou :-). Ebinka je teď tak hodná, v klidu jde, ani jí nenapadne někam dál odbíhat. Žužu jde jedině Ebince v patách, takže máme krásné klidné procházky. Jen ta malá provokatérka se stále snaží Ebinku svést ke hře. Už už to vypadalo, že se mamina přeci jen nakonec nechá zlákat, ale mateřská důstojnost nakonec zvítězila :-).

 

 

14.12.2013

Dnes jsem měla Ebinku zase na návštěvě v kuchyni :-). Přišla na gáblík, dopřáváme jí vařené maso a zeleninu a samozřejmě, aby to Žužince nebylo líto, tak dostala také svojí porci. Obě holčičky si zpusobně snědly to své a pak se šly jedna druhé podívat do misky, zda něco nezbylo :-). je srandovní je pozorovat. Na Ebince je už hodně vidět zvětšující se bříško.

 

13.12.2013 47 den březosti

Ebinka začala poslední třetinu březosti a začíná hezky přibírat :-). Na své bříško začíná být moc opatrná a určitě ví, že se v něm ukrývá něco moc důležitého, co by měla chránit. Nechává se na něm ráda hladit, nicméně doteky cizích přijímá velmi rezervovaně, spíše s nelibostí. Štěňátka nyní rychle rostou, probíhá osifikace kostí a probíhá růst srsti. Ebince se zvětšují mléčné žlázy a začíná v oblasti bradavek línat. Prostě se připravuje na miminka :-).

8.12.2013 .....42 den březosti

Miminka nám rostou :-), Ebinka ale stále ještě nemá velké bříško, spíš je takové napnuté, jakoby byla hodně najezená :-). Procházky pomalinku zkracujeme a je vidět, že jí to ani moc nevadí, je klidnější a nikam při procházách neodbíhá. Moc ráda s námi tráví chvilku uvnitř domu, ale vždy jí vyžene velké horko. Snažíme se s ní trávit co nejvíc času......

4.12.2013

Na Ebince je stále víc vidět, že si uvědomuje změny, které se v ní odehrávají. Již tak neskáče, odmítá si hrát se Žužu, prostě chová se jako nastavající maminka čím dál víc :-). Pozorujeme zvětšení mlečných žláz a i bříško je trošku plnější a pevnější. Je hodně mazlivá, pořád chce hladit a na to, jak nikdy netoužila být s námi v baráku, tak teď jak může, tak proklouzne a těší nás svou společností. Je tak hezké pozorovat všechny ty změny :-).

3.12.2013

Končí období pomalého tělesného růstu plodů. Plody nabírají na intenzitě růstu, probíha osifikace kostí.. Začína u nich růst srst, diferencují se pohlavní orgány a dokončuje se vývoj ostatních orgánových systémů.
Velikost plod
ů je cca 3,5cm.  

 
image

1.12.2013.....35 dne březosti

Dnešní adventní neděli jsem si s Ebinkou udělaly procházku po lese a doufám, že jsem to nepřehnala, protože jsme tam byly čtyři hodiny. Ebinka sice šla pomalinku, ani moc neodbíhala, ale byla ráda, že je venku a očividně jí to vubec nevadilo, že je procházka jako dřív, hodně dlouhá. Ani se nám domů nechtělo. Ebinku přešlo nechutenství, granulky s vyvarem jí moc chutnají. Zdá se mi, že má i o trošku větší bříško :-) a moc ráda se na něm nechává drbat. Potkala jsem známé a ti řekli, že má jiný výraz v očích, aniž by věděli, že je těhule :-).

 

27.11.2013.....31 den březosti

Embrya se již plně vyvinula v miniaturní pejsky, probíhá osifikace lebky a čelistí. rostou smyslové chloupky na bradě, obočí a nose.

24.11.2013.....28 den březosti

Na Ebince stále nepozorujeme žádné větší změny fyzické, za to chování se mění moc. Ebinka je mazlivá, nosí si hračky do pelíšku, má smutný výraz a krmení, které má jindy sežrané během chvilky zůstává v missce :-(. I na procházku se vleče. Jindy běží radostně přede mnou a dnes jsem jí musela pobízet, stále se loudala za mnou. Naopak, když jsme se vraceli z procházky, tak uháněla domů a hned do pelíšku ke hračkám.......

No a Žužu trošku nechápe, co se stalo s její velkou kamarádkou. Dříve veselá Ebinka, která byla pro každou lumpárnu je nyní nevrlá a na Žužu občas i zavrčí, jako by jí říkala, aby jí dala pokoj. Žužinka si pomalu zvyká, že s ní Ebi řádit nebude. Je to pro obě težké.

22.11.2013 ...............26. den březosti

Embrya mají velikost vlašských ořechů. Jejich vývoj ještě není ukončen.

Ještě šest dní a bude jejich embryální vývoj ukončen, stanou se z nich plody. Nyní musíme Ebinku začít šetřit. Brzy přijdu o své dlouhé procházky lesem :-(.
 

20.11.2013 Jsme v tom :-)

Dnešní ultrazvuk potvrdil březost. Společně s veterinářkou jsme našli sedm plodových váčků, ale Ebinka měla vyholené jen jedno místo na bříšku a nedala se tedy prohledat celá děloha ......dle veteřinářky to vypadá na bohatý vrh :-)). Máme tedy doma těhulku. Ebinka vypadá pořád stejně spokojeně, mazlivá je ona pořád, dle toho nemohu srovnávat. Uvidíme jak to bude dál.

Velikost embryí je jeden centimetr a na ultrazvuku ještě nebyla pořádně vidět. Prohlédli jsme si jen jedno z embryí, kdy se veterinářce podařilo ho zachytit. Přemýšlím ještě o jednom ultrazvuku za týden, abych se pokochala pohledem na plody. Foto z ultrazvuku doložím, jen co mi přeijde mailem. Děkuji všem za držení palečků. Držte je dál, ještě je budeme moc potřebovat.

 

14.11.2013

Zatím na Ebince nic nepozoruje, musíme si počkat na příští týden, kdy se konečně na ultrazvuku dovíme více. Ebinka je stále hravá, veselá. Jediné co trošku pozorujeme je, že si nosí opět hračky do pelíšku a vyhledává mazlení. Jinak začíná Žužu, kterou doteď tolerovala naprosto ve všem, trošku vychovávat. Občas, když se jí nelíbí, že na ní skáče, tak i zavrčí a srovná ji do latě. Žužu je pěkná drzounka a tak jí to rozhodně neškodí. I ona už musí zjistit, že si nemůže dovolit všechno, tak jako doteď, dokud jí brala jako štěně. Prostě hárání Žužu změnilo  přístup Ebinky k ní.

 

 

11.11.2013

Jestli se krytí povedlo, tak dnes je 15 den březosti, na Ebince prozatím nic nepozorujeme. Pokud se jí v bříšku něco děje, tak teprve ted se v dalších dvou týdnech začnou vyvíjet důležité vnitřní orgány budoucích plodů. Držte nám palečky. Ještě pár dnů a čeká nás ultrazvuk :-)).

4.11.2013 Zkoušky dle řádu KJ Brno

Dnes se Vítek s Ebinkou rozhodli pokusit se navzdory hárání a všem hormonálním změnám o složení zkoušky ZOP. Ebinka musela být opět mimo areál a jít poslední ze všech. V podstatě na cvičáku už tři týdny nebyla cvičit s vyjímkou byl závod minulý týden. Samozřejmě se to trošku podepsalo na jejím výkonu, když měla pocit, že si nejdřív musí vše očuchat, když jí tam konečně pustili a také začala překrývat pachy které našla, ve chvíli kdy měla být v odložení .... můra jedna. Nicméně bodíky dohnali jinde a nakonec Ebi s Vítkem úspěšně složili zkoušku ZOP. Ale je to dřina s háravkou :-)).

30.11.2013 Druhá návštěva Codyho Lavandula 

Dnes jsme se opět rozjeli na námluvy, abychom stvrdili krytí. Tentokrát Ebi dělala větší drahoty než poprvé, ale s pomocí se podařilo a došlo ke spojení. Teď budeme jen netrpělivě očekávat, zda byla Ebinka ve svém období a v jejím bříšku začne vznikat nový život. Buďte tady s námi :-)). 

29.10.2013 Žužu

Aby toho nebylo málo, tak včera nám začala hárat i fenečka bostonského teriera Jorden Žužu :-). Zde ale krytí neplánujeme, neboť je jí teprve sedm měsíců.

28.10.2013 Závody dle KJ-ČR Brno + NÁMLUVY :-) 

Přesto, že Ebinka stále hárá, tak se s Vítkem vypravili na závody. Museli čekat jako poslední a mimo areál cvičáku, aby Ebi nezamotala svou vůní psům hlavu :-), ale dočkali se. Přiznám se, že jsem jim sice držela palce, ale nedoufala, protože Ebi je teď díky hormonům  jako vyměněná, ale podařilo se a nakonec vybojovali krásné třetí místo.

 

 

Dnes byl celkově úspěšný den, jelikož hned po příjezdu ze cvičáku jsme nasedli do auta a jeli za naším vyhlédnutým ženichem Cody Lavandula. K setkání došlo v podvečer a po milostné předehře, která se skládala ze vzájemného očichávání, hraní a žďuchání se konečně dostalo na očekávanou věc. Po prvnotních neúspěšných pokusech Kodíka, se nakonec spojení s přidržením Ebinky povedlo. MÁME NAKRYTO! Ve středu ještě krytí zopakujeme a pak již jen budeme čekat, zda se dílo povedlo :-). Zítra vložím fotorafie....dnes jsem utahaná, byl to dlouhý den s naší holčičkou :-)).

27.10.2013 1.Boston terrier klubu v ČR

Dnes jsme se s Vojtíškem rozjeli do Nižboru, kde se konala klubová výstava bostonků. Bylo to pro nás trošku nové, oproti hovíkům se konala v restauraci v sále :-). Žužinka si užívala pozornosti, kterou konečně měla sama pro sebe. Byla zlatá, hezky se předváděla. Přihlášená byla do dorostu, kde soupeřila s fenkou, která byla o dva měsíce starší. Koneční verdikt zněl, lépe předvedená, leč ještě bez hrudníčku - známka VD 2 - s dovětkem, že za dva měsíce by vše bylo jinak :-).

Vojtík pak ještě nastoupil do soutěže Dítě a pes. Moc hezky jim to šlo. Byli úžasní. Je na nich vidět ta spolupráce ze cvičáku. Vojtík úplně s přehledem zvitězil :-)). To bylo radosti.....................konečně poprvé nevyhrály načančané holčičky :-)).

 

21.10.2013 HÁRÁME!

:-) Ebinka se rozhodla, že se vrátí k původnímu plánu a začne hárat po sedmi měsících. Dnes proběhl první odběr krve na zjištění hladiny progesteronu a zatím jsme v začátku hárání. Připravujeme se psychicky na krytí a stále přemýšlím,zda se do toho dobrodružství pouštět :-).

Dnes jsem byla nejen s Ebinkou u veterináře :-( ......ani jsem o tom nechtěla moc psát...... Žužu se mi v sobotu na cvičáku zranila. Při doskoku /skákala mi na hračku u pasu :-(/ špatně spadla na zadeček a nedošlapuje na zadní nožičku. No a jelikož nedělní návštěva veterináře byla spíš se smutným verdiktem, tak jsem neměla náladu o tom psát. Hrozila operace a šrouby v nožičce, nastíněno bylo utržení nějaké chrupavky která má kostnatět s vývinem kostí. Dnešní nový snímek pod narkozou to naštěstí nepotvrdil....páteř, klouby, kosti .....vše v pořádku. Moc jsem si oddychla...už jen pohled na bezvládné uspané tělíčko mi dalo zabrat. Vrdikt tedy nakonec zní - natažený sval. Žužu stále chodí o třech, na čtvrtou nožičku se již občas postaví, ale rozhodně jí ještě bolí. Dostala léky na bolest a do týdne by měla být v pořádku. Tak nám držte palce.....

6.10.2013 Mezinárodní výstava psů České Budějovice

S velkou radostí jsme se v neděli rozjeli do Českých Budějovic, jelikož jsme věděli, že se opět setkáme se známými tvářemi a no to, se těším vždycky :-). Na výstavu jsem brala tentokrát obě holčičky, i když jsem věděla, že Ebi má ke své krásné srsti ještě daleko. Měla jsem štěstí, že kruhy obou holčiček byly vedle sebe a mohla jsem lépe sledovat dění. Když jsme viděla rozpis, tak jsem měla trošku obavu, jak to zvládnu, zda nepůjdu do kruhů současně :-)). Jen provedení před začátkem výstavy obou holčiček ve svých kruzích už bylo náročné...byla jsem spocená během chvilky, jak jsem lítala sem a tam :-). Prostě holky...s jednou na výstavě pohoda...se dvěma ..... už náročnější ... o dost. Nicméně vše se zvládlo, holky byly užasné, šlapaly v kruhu jako hodinky. I když se Žužu se mám ještě co učit v předvádění, jenom se tam chodí, neběhá, pejsek se vodítkem vytahuje za hlavičku...hrůza. Ale prostě jsem jí nechala vůli....máme v posudku živá temperamnetní fena :-)). Byla pochválena za výborné osvalení na svůj věk, tak jsem uvedla, že musí, jelikož hrátky s hovawartkou jsou náročné. Rozhodčího to pobavilo :-)). Hlavičku má také hezky zhodnocenou a o ocásku ani zmínka...to jsem ráda.

U hovawartů jsem ještě stihla předvedení obou sestřiček Bellinky i Džízinky. Obě se hezky předváděly. Bellinka získala známku výborná - srst měla nádhernou, Džízinku bohužel postihlo to co nás - prostě bez srsti je to těžší - dostala známku velmi dobrá. Pak už jsme nastoupily my. Ebinka předvedla naprosto standartní výkon, byla klidná, vyrovnaná, pochválená za povahu a pohyb. Známku výborná nakonec získala, ale také nám hodně  ubralo, že nemáme srst - přírodě neporučíš :-)).  Takže nakonec V3. Ještě jsme se porozhlídli po výstavišti, proběhli stánky a uháněli domů.

Abychom Vojtíška trošku odměnili za čekání a nic nedělání v hale, tak jsme se po cestě ještě  zastavili v krokodýlí ZOO v Protivíně. Prohlídka tam byla s výkladem a bylo to moc hezké. Mají tam z 23 druhů žijících krokodýlů 22 druhů. Určitě mohu doporučit, pokud někdo pojedete kolem, nebo pokud někoho krokodýli zajímají.

 

 

28.9.2013 Klubová výstava hovawartů Bochovice u Třebíče

Po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodla a přihlásila Ebinku na  její předposlední výstavu v tomto roce....ještě se příští týden pojedeme podívat do Českých Budějovic, ale to už spíš kvůli Žužu, aby získala zkušenosti a já s ní, protože u bostonků je to trošku jiné :-)). To budete koukat, až budu předvádět hovawarta v sukni a lodičkách :-)) . Cesta byla dlouhá, ale počasí nám přálo, takže i když ráno bylo mrazivé, tak slunko nakonec vykouklo a mělo sílu. Celý den se nesl v příjemné atmosféře, bylo na co koukat a jelikož nám před měsícem paní Svobodová snížila známku za srst, tak jsem ani nedoufala...spíš jsem si říkala, no zkusíme to...když už máme zaplaceno..... A jako vždy, když to člověk nečeká, tak se nakonec zadařilo.feny posuzoval pan Kukla a ten hodnocení Ebinky uzavřel s tím, že i když má jemnější hlavu a světlejší oko, tak je to harmonická fena, která V zaslouží....jsem ráda, že nakonec stav srsti pro něj nebyl až tak důležitý. Musím říct, že byl v hodnocení hodně drsný...ale to se podívejte na klubové stránky. Nás hodně pochválil za předvedení, prý takhle by to mělo vypadat :-). No Ebinka se opět předváděla jako primadona, byla pochválena i za povahu :-))), to se vždy jen v duchu směju, ale ona opravdu na výstavě je úplně jiná......nechá se osahat, kouknout do tlamy....je to mrška......naše...o jej, kdyby jí tak potkal v lese a chtěl si jí pohladit..................

k  

22.9.2013 Zakončení kurzu základní poslušnosti

Dnešní den byl velký pro Vojtíška a Žužu. Dnešní dnem skončilii základní výcvik pro štěňátka, který byl zakončen přezkoušením před porotou a předáním certifikátu o úspěšném absolvování základního výcviku :-). Vojtík i Žuzu nastoupili ve výborné náladě a předvedli hezký výkon. Musím říct, že jsem na ně pyšná :-). Hlavně jsem moc ráda, že Vojtík vůbec nezaváhal a přihlásil se na pokračovací kurz pro starší pro psí dorostence :-). Žužu ve svých pěti měsících byla a bude nejmladším účastníkem kurzu. Více foto na ...... Foto Žužu

 

14.9.2013 Punťa Cup

Jako každý rok, tak i letos pořádal Kynologický klub Křimice Punťa Cup. Loni Vojtíšek nastoupil s Ebinkou a moc jim to spolu šlo. Letos se moc rozmýšlel, ale nakonec nastoupil se Žužu, i když je ještě malinká a moc toho neumí. Pilně ale oba trénovali,tak se nakonec moc hezky předvedli. A získali dokonce bramborové umístění :-).

    

O něco lépe se jim dařilo v soutěži Pes parádník. Pro tuto soutěž si vymyslel Vojtíšek, že uděláme masku šneka a musím říct, že jsme se všichni dobře pobavili. Jen Žužu byla v masce trošku naštvaná :-), ale je hodňoučká, zvládli to spolu výborně. Více fotografii v albu v sekci foto Jordan...

 

9.9.2013 Flyball

Aby toho nebylo málo, tak jsme se začali poohlížet, jaký sport s pejskem  by se dal dělat. Jelikož jsem si agility sama zkusila s Ebinkou, tak jsem věděla, že pro Vojtíška by to byl nesnadný úkol. Hledala jsem a hledala a našla flyball. Naštěstí jsme v Plzni našli skupinku, která nás přijala s radostí a vůbec jim nevadilo, že s pejskem bude pracovat dítě. Vojtík je ze sportu nadšený a musím říct, že Žužu bývá také řádně natěšená. Nejraději by byla na place pořád. Miluje míčky. V tomto sportu spolupracuje skupina čtyřech psů, jedná se o štafetu. Jde o to, že pejsek je na signál vypuštěn, proběhne dráhu ze čtyřech za sebou postavených překážek, doběhne k odpalovacímu zařízení, které po jeho doskoku odpálí míček, který pes v letu chytí a běží s ním tu dráhu zpět. Za překážkami se na lajně střídá s dalším psem. Musí se potkat ve správný čas. To je nejtěžší okamžik, vystihnout tu pravou chvíli na vypuštění druhého psa, aby se střídali, jak se má a nebyli diskvalifikováni. Je to velmi hezké na pohled. Soupeří spolu dvě družstva. Vojtíka to náramně chytlo. Žužu vypadá, že k tomu bude mít předpoklady .... je rychlá a ráda nosí míček. Tak nám držte palce..... (jo a dodatek..překážky které vidíte na fotu nejsou přesně ty na flyball, žužu je malá nemůže skákat :-), takže je probíhá dráhu)

    

 

 

7.9.2013 Výcvik

Vojtíšek se Žužinkou nadále pokračují ve výcviku a brzy budou skládat svou první zkoušku - ukončení kursu základního výcviku pro štěňátka. Zatím jim to jde výborně, oba se neustále zlepšují, je hezké se na ně dívat. Začínají být parťáci :-)

  

24.8.2013 Národní výstava Mladá Boleslav

Vypravili jsme se poprvé na výstavu s Žužu, abychom zjistili, jak vůbec ve probíhá u malých pejsků a když, tak už jsme sebou vzali i Ebinku. Bohužel hned od počátku se proti nám vše spiklo. Ebinka, která doposud měla nádhernou srst a byla jako medvědicce, začala intenzivně línat a během tří týdnů je téměř holá. Žužu zase pro změnu, aby toho nebylo málo bodnul ve čtvrtek sršáň a ošklivě jí natekla tlapka. Naštěstí vybojovala souboj se sršáním jedem s pomocí antihystaminik a již v sobotu byla veselejší a tlapka již byla skoro  normální. V neděli už nebylo nic poznat.

Jako první jsme stáli u kruhu bostonských terierů se Žužinkou, bylo jich méně a brzy přišla na řadu. Ale ještě předtím se se všemi důkladně očichala, seznámila a pohrála. Dozvěděla jsem se i pár informací. Jako dvorního fotografa jsem měla VOjtíška, takže když jsme nakonec nastoupili do kruhu, tak se zamyslel a zakoukal a nemáme ani jednu fotografii :-)). NIcméně Žužu se moc líbila a pan rozhodčí Polgár nás ujistil, že se jedná o perspektivní fenečku. Líbila se hlavně její hlavička a výraz v obličeji. Vyzdvihl i její souměrnost vzhledem k věku. Závěr byl, že už dlouho neviděl tak pěkně stavěné štěňátko. Měli jsme radost. Dostali jsme ocenění velmi nadějná 1.

Méně radosti nám přineslo nekonečné čekání v kruhu u hovawartů a následný výsledek, se kterým se přiznám, že jsem počítala. Ebinka se sice líbila, dostala i moc hezký posudek bez jediné chybičky, ale verdikt zněl - vzhledem k momentálnímu stavu srsti snížená známka o stupeň. Takže jsme odcházely jako VD. Nicméně Ebinka si alespoň opět vyzkoušela vystavování a atmosféru. Je třeba občas na nějakou výstavu zajít, bylo na ní vidět ze začátku, že je nervozní. Takže určitě to nebyl promarněný čas.

11.8.2013

Dnes se konečně zase Vojtíšek dočkal a po návratu z tábora se opět vypravil na cvičák s Žužu. Musím říct, že jim to šlo náramně. Byli oba moc pochváleni :-). Doma pravidelně se Žužinkou trénují a musím říct, že všechny cviky dělá Žužu s nebývalou ochotou, jako by měla radost, že se s ní někdo zabývá. Velice ráda i narozdíl od Ebinky aportuje. Ale je to živel...nevydrží chvíli sedět. Musím říct, že ve velký rozdíl cvičit s velkým a malým pejskem. I když je opravdu velmi šikovná a ochotná, tak být v neustálém sklonu k ní mi tedy rozhodně nevyhovuje :-)). V albu u Žužinky více fotografii....

     

         

4. 8.2013 Procházka s Tedym, Bagsem a Džízou kolem rybníků v Mšeckých Žehrovicích

Dnešní den jsme si vyhradili na setkání s našimi psími sourozenci Bagsíkem a Džízinkou. Sešli jsme se v nádherné krajině pro toto počasí pro psy jako dělané :-)). Šli jsme kolem několika rybníků, kde se psi mohli dosytosti vyřádit a vykoupat. Trošku s obavou jsem na procházku vzala i Žužinku - původně jsem ji chtěla nechat doma se staršími dětmi - ale nakonec jsem byla moc ráda, že jí holky chtěly vidět :-) a já ji sebou vzala. Procházku zvládla bez problémů i přes to, že byla poměrně dlouhá a bylo horko a velcí psi si jí téměř nevšímali. Ona naopak pořád pošťuchovala Tedíka, který jako správný dospělák, už chtěl mít klid :-). Tady pár foteček letní psí pohody .......více v odkazu foto na rajčeti.

   

Po procházce jsme se ještě rozhodli pro socializační návsťěvu restauračního zařízení :-)). Alespoň to máme na co svést.........Holky byly zlaté.

 

3.8.2013 Kurz pro štěňátka - základní výcvik - Žužu

Už i Žužu dorostla věku, kdy se může začít učit správným způsobům a tak začala navštěvovat kurz pro štěńátka. První dvě lekce jsem zapomněla nafotit a teď je Vojtíšek na táboře, takže zaskakuji. Udělala jsem tedy jen pár foteček se psími kamarády s kurzu. Žužu se tam moc líbí a já oceňuji jeji bleskurychlé přivolání.....je bezkonkurenční v rychlosti....letí jako střela :-). Čekám kdy mne nebo Vojtíka sestřelí jak dělová koule :-)).

 

Procházka pod zříceninou Radyně

Jelikož byl Vítek na táboře s Ebinkou a mi zůstali sami s Žužu, tak jsme si udělali krátký výlet do lesa pod zříceninou hradu Radyně. K samotné zřícenině jsme ani nedošli. Naším cílem totiž byly skalky, které jsou právě v lese pod zříceninou.  Vojtík toužil lézt po kamenech. V lese bylo příjemně.... byla to moc hezká procházka............

24.7.2013 Tábor talentované mládeže ČKS - Starý Plzenec

Vítek s Ebinkou odjeli 13.7. na výcvikový tábor pro mladé kynology. Vítek se na něj moc těšil, Ebinka asi už méně, neboť trošku zlobí s jídlem, ale to je možná i horkem :-). Tábor pořádá kynologický svaz a zázemí mu dělá kynologický klub ve Starém Plzenci. Musím pochválit výborný přístup k dětem, zázemí a připravenost. Byla jsem velmi překvapena, že se vaří nejen dětem, ale i psům, pokud mají majitelé zájem. Zdarma. Jinak zajištěné i granulované krmení. Vítek tedy dále krmí naším, nechtěla jsem Ebince měnit stravu. Tábor je 14ti denní a je na něm možnost zakončit ho zkouškou. Dnes jsem jim držela palce, neboť tato skutečnost nastala. Vítek byl trošku nervozní, ale nakonec i přes příšerné horko Ebinka zkoušku vládla a tak můžeme připsat k našim úspěchům složenou zkoušku ZZO. Jelikož byli druzí nejlepší, tak jsem na ně právem hrdá. Vítku..............gratuluji.

 

16.6.2013 Narodní výstava Klatovy

Po delší době jsme opět zavítali na výstavní pole, aby Ebinka nezapomněla, jak se správně na výstavě chovat. Naštěstí nebylo takové horko, jako loni při téhle výstavě, kdy bylo opravdu nesnesitelné horko. Jelikož jsme se tam potkaly se známými tvářemi, tak to bylo příjemné setkání v přátelském duchu. Nakonec jsme si odnesli nádherné hodnocení ze známkou V2.

26.5.2013

Vojtíšek je šťastný. Konečně má někoho, kdo s ním sdílí jeho pokojíček a má vždy chuť si hrát.

 

Dnes jsem byla schopná udělat pár fotek. Žužu se krásně sžívá s rodinou. Nepozorujeme žádné známky stýskání si. Krásně baští, stejně krásně dělá loužičky - naprosto  všude :-)) a o bpevnějších odpadních produktech ani nemluvím :-)). Včera jsme dali procházku společně s oběma pejsky. Malá spala v batůžku. Chvili se společně proběhly a nad naše očekávání proběhlo vše úplně bez problému. Jen vypadaly srandovně - velká a malilinkatá.

    

 

Dnes probíhalo další seznamování. Ebinka byla s námi doma a společně si trošku pohrály. Ebi si stále drží trošku odstup, ale místo toho, aby na ní třeba vyjela, tak naopak před malinkou utíká. Je vidět, že se bojí, aby jí neublížila. Prostě zlatíčko Ebinka. Stále zjišťuji, že ji pořádně neznám. Takové obavy jsem měla a ona se chová úplně opačně. Housku, kterou ode mne dostala, za to, že se hezky chová a pustila Žužu do pelíšku, tak pustila z tlamy, když se k ní Žužu přiblížila a nechtěla si jí vzít, dokud jsem malou nevzala pryč. Musím jí jen chválit.

 

     

24.5.2013

Tímto dnem jsme si konečně domů přivezli tolik vytouženou a dlouho očekávanou holčičku bostonského teriera, kterou Vojtíšek pojmenoval Žužu. Po cestě, která ubíhala celkem rychle a příjemně, jsme vystoupili a Žužu se hned po vystupu z auta poblinkala. Cesta jí tedy si moc nesedla. Další věc, kterou jsme nechtěli odkládat bylo seznámení s Ebinkou. Panovala obava, že to holky nezvládnou. Ebinka si Žužu podezřele prohlížela, ale pak uznala, že tohle nemotorně se batolící nic jí opravdu konkurovat nemůže a začala ji naprosto ignorovat. Žužu si prohlédla zahradu a pak se šla zabydlet do svého. Vše probíhalo naprosto skvěle. Pelišek v otevřené kleci si našla okamžitě a vzala ho ihned za svý. Od začátku ihned jedla i pila a svou první loužičku udělala do připraveného záchůdku, na který byla již zvyklá od chovatelky. Pak se uvelebila ve VOjtíškově posteli a společně usnuli. O půlnoci jsem jí dala ještě jednou vyčůrat a sama si zalezla do pelíšku. Celou noc spinkala jako miminko, jediné kňournutí nebylo slyšet. Prostě zlatíčko.


18.5.2013 Speciální výstava hovawartů - Knížecí rybník

Vypravili jsme se na klubovou výstavu hovawartů, která se konala jako každý rok v kempu Knížecí rybník u Tábora. Na tuto výstavu jsem se moc těšila, už jen proto, že jsme se zde měli setkat se spoustou báječných lidí, kterým srdíčko zaplnila láska k pejskům plemene hovawart.

Počasí bylo lepší než minulý rok, kdy nám téměř celá výstava propršela. Tentokrát pršelo v noci a ráno, než začala výstava, tak již bylo po dešti. Bylo tedy velké mokro, ale stále lépe, než déšť. Do kruhu jsme nastoupily v třídě otevřené spolu se sestřičkou Ebinky - Adélkou, celkem bylo v této třídě 21 fen. Ebinka díky svému jménu byla první na řadě a tak jsme alespoň neměli dlouhé čekání. Posudek diktovala rozhodčí úžasný, samé superlativy, Ebinka se také chovala báječně. Poslední slova rozhodčí byla  - velmi světlá fena se silným zesvětlením - známka velmi dobrá. Naše naděje na výbornou se tedy během chvilky rozplynuly a mohly jsme už jen sledovat boj dalších fen. Adélka se svojí paničkou byly úžasné a vybojovaly nádherné čtvrté místo. Plavé feny se rozhodčí nelibily, výbornou známku dala pouze jedné, která byla spíše hnědá, než plavá.

Ve třídě mladých bojovaly dvě mladší sestřičky Ebinky - Bellinka, která získala krásné hodnocení a známku VD a Džízy, která nakonec se známkou výborná, vybojovala třetí místo. Ve třídě mladých za pejsky soutěžil Bagsík - mladší bráška Ebinky a ten odešel z kruhu s krásným hodnocením a známkou výborná.

Všichni pejsci byli úžasní a zaslouží jen chválu a podrbání za oušky.

Jinak stále se budeme snažit o výbornou známku z klubové výstavy, abychom případně mohli zvýšit známku chovnosti. Dlouho jsme přemýšleli, zda Ebince nedodáme barvu nějakým doplňkem stravy, ale rozhodli jsme se, že vše ponecháme jak je. Na bonitaci ji dle uší a čenichu zhodnotili jako středně plavou s tím, že se věkem dobarví. A jelikož se nám nelíbí hodně tmaví plaví hovawarti, necháme si naši krásnou plavou Ebinku, tak jak je. Je naše a je taková, jakou jsme chtěli - plavá :-)). Však mi si tu výbornou jednou vybojujeme :-))).

 

 

11.5.2013 Krajská výstava Plzeň

Nemohli jsme vynechat naši místní plzeňskou výstavu :-))  i z toho důvodu, že je zde každoročně soutěž zlatíčka /v podstatě dítě a pes/, které se Vojtíšek tak rád zúčastňuje. Letos vlastně naposledy, protože je jen do osmi let. Moc jsme se těšili i na setkání s Bellinkou a jejími páníčky, kteří za námi přijeli. Setkání bylo moc fajn, až na Ebinku, která Belli hned v úvodu pěkně seřvala. Můra jedna. Takže jsme museli holky držet od sebe.

Výstava se nesla v dobré náladě, vypadalo to, že i počasí se umoudřilo. Byli jsme na řadě docela rychle, Ebinka měla číslo 18. Posuzoval p. Adlt, tak jsme napjatě očekávali hodnocení. Nakonec si s Ebinka vyběhala vítěze třídy a oblastního vítěze a moc hezké hodnocení, tedy až zase jen na jemnou hlavu, ale tak to prostě je.

Odpoledne vysvitlo i sluníčko. Museli jsme čekat na soutěž Naše zlatíčka, a tak jsme si vyšli na malou procházku. Jenže pak se počasí rozhodlo, že nám ukáže stinnou stránku a začalo pršet. Co pršet? Lilo jako z konve. Během chvíle jsme byli promočení. To nám ale náladu nezkazilo. Vojtík bojovník si s Ebinkou v souttěži vyběhali 3 místo. Bylo to poprvé, co se v této soutěži umístil. Měl obrovskou radost. Ebinka nádhěrně spolupracovala, tak si to místo zasloužili. Je na nich vidět, že jsou již sehraní. Celou dobu ji měl jen na výstavním obojku, což je vlastně jen tkanička. Ebí ho poslouchá snad lépe než mne, vůbec ho netáhne, jako by chápala, že je to dítě. Prostě Zlatíčka :-)), naše zlatíčka.

 

 

31.4.2013 Pálení čarodějnic

Pálení čarodějnic, plnění čarodějnických úkolů, čarodějné divadlo a pečení buřtíků jsme si nemohli nechat ujít. A hlavně stavění májky - zapomněla jsem vyfotit - nebot jsem držela psa a palce, aby se podařilo :-D. Ebinka opět naprosto úžasně snášela celý muraj, i děti, které jí neustále přeskakovaly a běhaly kolem ní. V klidu ležela, čumák složený na předních tlapkách a jen očima lupala po dětičkách. I odložení zvládala bez uvázání. Jen jsem žasla. Vypadala jako beránek. No holky - co jí znáte - nevěřily byste :-D. Ale ona věděla, proč je taková. Za chviku přišel její čas. Kdo také jiný by posbíral popadé buřtíky z rukou dětí a chlebíčky. Po vydatné Ebinčině večeří jsme se vydali domů. Ani se jí můře nechtělo. Stále pokukovala, zda ještě něco neupadne :-D

.               

 

 

28.4.2013 Pouť u sv. Jiří

Dnes jsme se s Vojtíškem rozhodli, že si vyjedeme na pouť. A protože se nám naše beruška cpala do auta, tak jsme ji do oho mumraje vzali sebou. Pouť byla na nádherném místě na okraji Plzni, v místě soutoku dvou řek. Na vyýšeném místě je gotický kostel a okolo malý hřbitov. Dále zde vede naučná stezka vodního ptactva, jehož kresby a jednotlivé popisky se nacházejí přímo na mostě. Takže jsme navštivili nejen ten pouťový mumraj, ale také si udělali procházku přírodou. Ebinka se celou dobu chovala naprosto vzorně. Nechala se pohladit. Od malých dětí i pěkně pocuchat. U atrakcí na nás čekala naprosto vzorně, v klidu ležela a hlídala batoh. Kupodivu nikdo se neopovážil se ho dotknout :-D. Mám pocit, že mumraj ani hluk jí nevadil. Procházka nakonec, po všem tom hluku, byla moc fajn.

PS: Neukradla nikomu nic z ruky. Toho jsem se hodně bála. A to se před ní míhaly dětské ručičky plné párků v rohlíků, cukrové vaty, zmrzlin a jiných dobrůtek. Odolala :-D.

   

 

16.4.2013

Abychom nezahlcovali Ebinky stránky zprávičkami o Vojtíkově těšení se na Žužu, tak jsem vytvořila další složku jen pro ni. Také fotky najdete v novém albu na rajčeti, jehož odkaz se vám zobrazí při kliknutí na foto.

12.4.2013 Vojtíškovo těšení

Vojtík je nemocný. Moc rád by jel opět navštivit svou psí holčičku. Ale mohl by jí nakazit. Napsal jí alespoň dopis, o který se musím podělit. Měla jsem slzy v očích. A ta odpověď - nemám slov. Rozzářené oči Vojtovy byly dražší než všechny poklady světa.

Dobrý den a ahoj Jordan. Moc se na tebe těším. Rát bych tě chtěl vidět, jak máš otevřený očička, ale jsem nemocný. Mám moc velkou rýmu a kašel. Tak tě nemohu navštívit. Nakazil bych tě. Až nebudu mít kašel a rýmu, tak tě přijedu pomazlit. Až budeš u mě doma, tak se budeš jmenovat Žužu. Budeš bydlet v mém pokojíčku a spát budeš v mojí posteli, aby ti nebylo smutno po mamince. Už jsem ti vybral zelený obojek a zelené vodítko. Budem spolu chodit na procházky. Mám tě moc rát.Vojta

  Milý Vojtíšku,
tvůj dopis mi mě tak rozradostnil, že jsem se zkusila postavit na přední nožičky a pomocí těch zadních prolezla celý pelíšek kolem dokola...Páni, jak já se těším, až budu moci běhat a zkoumat celý svět. Ale to budu muset ještě chvilenku počkat, zatím musím být trpělivá a  pravidelně trénovat. Myslím, že za 14 dní se už budu docela hezky batolit, ale ty mě můžeš navštívit i dřív. MOC, Moc, moc se na tebe těším...I když nevím, na co se těším víc, zda na to, až si spolu budeme hrát nebo na to, až budu s tebou  spát v tvém vééélikém lidském pelíšku...Jéé, to bude fajn. Tak na sebe dávej pozor a brzy se uzdrav, abys za mnou mohl přijet na návštěvu...
     Dneska budu usínat moc šťastná, protože jsem první štěňátko z vrhu, které dostalo svůj dopis, který mi říká, že mě budeš mít moc rád... Už se mi klíží očička, tak já jdu spát a nechám si o tobě něco zdát...

Srdečně tě zdraví
tvoje malá Žužu

 

9.4.2013

Naše psí holčička otevřela očička. Jméno stále vybíráme :-D.

 

5.4.2013 Návštěva CHS Bady Ron

Jelikož jsme se od Ebinky nedočkali štěňátek, tak jsme trošku pozměnili plány do budoucna. Rozhodli jsme se nečekat, až bude mít Ebinka po štěňátkách a plánujeme Vojtíškovi splnit sen o vlastním psovi. Vzhledem k tomu, že je ještě malý, ale touží po pejskovi, se kterým bude moci, jako starší bratr chodit na cvičák, tak jsme dlouho vybírali plemeno. Nakonec vzhledem k nádherné povaze a k tomu, že to bude obyvatel Vojtiškova království a pelíšku, vyhrál bostonský teriér. Na naší holčičku jsme se již jeli podívat, i když je jí zatím pouze pár dní. Uvidíme, jak tuto změnu přijme Ebinka. A tímto vás všechny prosíme s pomocí při výběru jména - zatím se jmenuje Jordan /říkat jí můžeme jakkoli, takže všechna krásná jména prosím do vzkazů - holky opravdu nebo to bude Punťa, jak Vojtík prohlásil :-D/

 

1.4.2013 Oblastní výstava psů Hořovice

Velikonoční pondělí jsem se rozhodla strávit netradičním způsobem a to výstavou psů v Hořovicích. Jelikož jsem Ebinku přihlásila na klubovou výstavu, byla pro nás vlastně takovou zkouškou připravenosti po zimě, kdy jsme Ebinku nechali odpočívat a připravovat se na roli maminky. Ale protože nám naše holčička udělala čáru přes rozpočet :-D, tak se vrháme opět na pole výstavní. Hlavně byla výstava v Hořovicích místem, kde jsme se setkali s ostatními pejsky z Kraje bílé pěny - Bagsíkem, Bellinkou, Džízinkou. Byl to moc hezký a úspěšný den, neboť Kraj z bílé pěny si odnesl prvenství ve všech kategoriích, do kterých byli sourozenci přihlášeni. Bagsík Výborný 1 - vítěz třídy, Džízinka Výborná 1 - vítěz třídy, Bellinka Výborná 2 a Ebinka Výborná 1 - vítěz třídy - oblastní vítěz. Všichni pejsci se moc líbili. Všem ještě jednou moc gratulujeme.

 

 

 

30.3.2013 V lese pod Krkavcem

Jelikož Ebinka stále hárá, tak se touláme po lesích, abychom nevoněly pejskům ze vsi. Jsou to nádherné procházky v lese, který již tak docela nespí, ale začíná se probouzet k životu. Není nad dlouhou procházku v tichu lesa.

                

 

14.3.2013

Ebinka konečně začala hárat :-D - s měsíčním zpožděním oproti předpokladu

              

9.2.2013

Dnes jsme si s Ebinkou opět udělaly jen holčičí výlet. Vyrazily jsme čerstvě zavátou karajinou na 5ti hodinovou procházku. Bylo jen lehounce pod pod nulou a tak bylo velice příjemně. V lese jsme nepotkali kromě zvířátek živou duši. Vločky z nebe padaly a padaly. O to bylo v lese tišeji. Prostě jsme byly jedna pro druhou.

 

    

     

6.2.2013 CHS MAGIC BLUE PLANET

Konečně jsme dokončili logo naší mezinárodně chráněné chovatelské stanice. Sice ještě chybí dokončit usmístění na web, ale provizorně je Vítek vyřešil. Konečně můžete všichni nahlédnout :-D. Teď již jen očekáváme hárání a těšíme se na spojení s Codym Lavandula, ze kterého jistě vzejdou nádherná štěňátka.

27.1.2012

Dnes jsme Ebince popřáli ke druhým narozeninám. Vítek jí vyrobil krásný dortík a tak jsme jí večer, kdy jsme se konečně sešli jako rodina popřáli vše nejlepší. Dortík byl vyroben z těstovinových mašliček, vepřového srdíčka a zeleninky. Ebince moc chutnal. Jako návdavek dostala vepřovou nožičku, kterou si odnesla ven - do pelíšku, aby si tam s ní trošku pohrála.

Nebojte - Ebinka ho nesnědla celý - půlka jí čeká na zítra :-D.

 

26.1.2013

I přes větší mráz, který u nás panuje, jsem s Ebinkou vyrazila na procházku. Dnes jsme si to namířili k nedaleké rozhledně Krkavec, ke které se jde lesem. Je to jedna z našich oblíbených tras, protože les skýtá mnoho zábav pro Ebinku a pro mne chvíle, kdy vypínám a nechávám se unášet klidem a tichem. Dnes byl les ztichlý mnohem více než jindy. Krásně odpočíval pod bílou peřinkou. Ebinka očmuchávala každou stopu, každý bobek, který jsme potkali. Všimla jsem si, že učůrává mnohem více než kdykoli jindy. Hned mne napadlo, zda již na nás nejde hárací období. Důkladně jsem jí prohlédla, ale vše vypadá naprosto klidně. Na konci procházky jsme potkali černého křížence labradora a dogy velikosti Ebinky. Byl to krásný dorostenec, starý jako Ebí. Hned se dali do hraní a tak jsme s páníkem Nikiho sledovali to hemžení se ve sněhu. Hráli si krásně do doby, než Niky zjistil, že mu Ebi voní. Pak jí neodbytně strkal čumáček, kam neměl, tak ho Ebí pěkně vypoklonkovala. A tak jsem zjistila, že se opravdu nejspíš již připravuje hárání. Budeme muset Ebinku více sledovat, abychom neprošvihli začátek. Držte nám palce.

 

13.1.2013 Setkání s Codíkem

Nemohli jsme si vybrat hezčí datum na setkání s budoucím otcem našich štěňátek Codym Lavandula a jeho páníky. Setkání se uskutečnilo na krásném klidném místě v okolí Berouna s nádhernou vyhlídkou. Přivítání proběhlo velice rychle. Codík, kterého je kus psa /je na hranici v kohoutku a váží 50 kg/ se na Ebinku vrhl a ta začala pištět a štěkat na něj nervozním štěkotem, jako by chtěla říct - pozor ať mi neublížíš, já jsem křehule :-D. Byl jako tank. Párkrát jí převálcoval a pak už z něj  měla strach. Musím přiznat, že Astonek je tedy větší gentleman :-D. Nicméně situace se uklidnila a společně jsme se vydali na procházku. Cody i Ebi byli úžasní, jen si spolu nedokázali hrát, Ebí se pak již nechala očuchat, běhali vedle sebe, jedli mlsky ze stejné ruky. Snad až bude Ebi ve správném rozpoložení a Codymu bude náležitě vonět, bude vše úplně v pořádku. Páníčci Codyho byli úžasní a už se moc těšíme na další setkání, které jsme si přislíbili. Byl to moc hezký den, který jsme zakončili společnou návštěvou restaurace, kde se oba chovali náramně a dělali čest dalším hovíkům. Ebinčina bojovná povaha se projevila až na konci, kdy si chtěl Codík čuchnout k našemu autu a jejímu kufru auta. Musím říct, že najednou měla navrch ona a autíčko, pelíšek i svého králíčka si uhájila :-D. Myslím, že to Cody nečekal. Nu co, holt má drsnou nevěstu.

Více fotek v albu.

 

 

 

24.12.2012    Vám všem :-)

 

12.12.2012 Liška nebo hovawart :-) ?

Konečně i u nás napadl sníh a tak si ho společně užíváme. Ebinka sníh miluje a tak se domů vracívá jako sněhová koule :-). Kéž by vydržel až do Vánoc.

 

            

18.11.2012 Bonitace - Mladá Boleslav

Dnes Vítek s Ebinkou úspěšně složili bonitační povahový test a následně byli ohodnoceni  krásným bonitačním kódem 5/3a/B5,C2,G1,S1/s. Tímto kódem byli zařazeni do standartu v požadované síle, mohutnosti a ušlechtilosti. Vytčen nám byl pouze užší hrudník, úzká hlava s málo vyznačeným stopem a levý trochu volnější loket. Máme obrovskou radost. Všem moc děkujeme za držení palců. Od dnešního dne je -

              Abbaye z Kraje bílé pěny                         CHOVNÁ

 

        

 

4.11.2012 Mezinárodní výstava Praha

 Dnes jsme do Prahy jeli se smíšenými pocity. Samozřejmě jsme se moc těšili na setkání s Lenkou a Džízinkou a také na Bety, Zdeňka a Astonka. Toho je tedy pořádný kus psa. Nádherný, čený jako uhel, mohutný jako byl Keston, s výbornou povahou beránka. Naše dračice na něj neustále vrčela, když se jen trochu víc přiblížil k dece. Prostě Ebinka opět dávala najevo svou nevůli dělit se o svoji výstavní deku. Na druhou stranu mi i hlídala batoh. Položila si na něj hlavičku a po očku sledovala, jak kolem chodí lidičky a psi a ani nemukla. Jen pokud některý natáhnul čumáček blíž než by měl, tak ihned zavrčela. Jinak pospávala a celkově výstavu snášela výborně.

A že se čekalo. Hovíků bylo hodně a bylo se na co koukat. Bráška Astonek nastoupil do kruhu se třemi soupeři. Bohužel měl právě po léčbě očička, které si poranil o větvičku a tak ještě trošku slzel. Rozhodčí se nezdál jeho uslzený pohled a přiznala mu známku velmi dobrá. Astík se výborně předvedl. V běhu vypadal úžasně.    

                                                       

Ve třídě dorostu nastoupila sestřička Blaugies spolu s dalšími pěti soupeřkami. Spolu s Lenkou si vyběhali čtvrté místo. V konkurenci starších a mohutnějších fen bylo toto umístění úspěchem :-).

      

Pak jsme v mezitřídě nastoupily my - já a Ebi. Konkurence byla veliká, v kruhu bylo 8 fen a první místo mi bylo jasné jakmile jsem se podívala do rozpisu. Přiznám se, že jsem dnes nedoufala v nic. Do poslední chvíle jsme netušili, jakou známku jsme obdrželi a v podstatě ani jaké hodnocení má v posudku. Rozhodčí si 5 fen vzala stranou a určila z nich čtvrté místo. To už jsem věděla, že všechny tři feny, které zůstaly mají známku výborná - tedy i my. Nakonec nám připadlo třetí místo - tedy V3.  A přišla velká radost, že už to máme taky za sebou a můžeme jít vyběhat hafany :-).

Úplně nakonec nastala nejlepší část dne. Zašli jsme si na oběd do středověké krčmy, kterou jsme po cestě potkaly. Nedá mi to se s vámi nepodělit o fotečky :-). Pokud byste chtěli navštívit tuto restauraci, tak vám prozradím, že se nachází v obci Ořech, do které dojedete z  jednoho  ze sjezdů pražského okruhu II.                    

                                                      

Více fotografií na rajčeti.

6.10. Oblastní výstava Rokycany

Na tuto výstavu jsme se přihlásily /já a Ebi/ hlavně proto, že nás čekalo milé setkání s mladší sestřičkou Bellinkou. Bellinky to byla premiéra a tak jí starší a zkušená ségra měla ukázat, jak to chodí na výstavě a v kruhu :-).

Počasí se výborně vyvedlo, nálada byla výborná a společnost suprová :-). Vojtík dostal úkol fotografa a zhostil se ho po svém. Takže pár fotek z výstavy najdete na rajčeti :-).

Bellinka byla velká šikulka. Krásně vesele a hravě zvládla s paničkou Janou předvedení v kruhu. Obdržela výborné hodnocení velmi nadějná 1 a krásný posudek. Na výstavě se jim líbilo a tak věřím, že se s nimi ještě potkáme na některé další.

Pak do kruhu natoupila Ebi. Měla jsem trošku obavy, jak to zvládne, jelikož měla od rána velice nabroušenou náladu. Trošku si s ní hrajou hormony a tak má momentálně hnízdící období a k tomu patřičně nepatřičnou náladu :-(.  Naštěstí v kruhu to byla opět naše miloučká Ebinka a tak vše dopadlo jak má. Nechala se prohmatat, prohlédnout zuby, vše bez jediného zamručení. V kruhu jsme si pak vyběhaly známku Výborná 1 a nádherný posudek, ve kterém rozhodčí vyzdvihla Ebinky silnou kostru, dobře modelovaný hrudník a typickou hlavu. Zároveň jsme dostaly hodnocení Vítěz třídy.

Tímto jsme postoupily dále a s vítězkou ze třídy otevřené Aisha Luky - Tryn a vítězkou ze třídy pracovní Cailin Sun Kesidy jsme nastoupily do boje o titul oblastní vítěz. Obě fenky byly starší a tak jsme si moc nadějí nedávaly. Vše dopadlo nad očekávání. Rozhodčí  opět vyzdvihla Ebinky statnou a dobře stavěnou kostru, nazvala ji typickou představitelkou plemene a přiznala Ebince titul Oblastní vítěz! Děkujeme všem za držení palců, nejvíce Janě a Standovi s Bellinkou, kteří s námi naše vítězství prožívali :-).

 

                        

Pár fotek s pondělního blbnutí najdete na rajčeti :-). Trošku jsem si u nich pohrála s češtinou. 

 

  1

 

15. 9. 2012 Punťa Cup kynologický klub Křimice

Dnes jsme vyrazili na akci, kterou pořádal kynologický klub Křimice pro pejsky nejen čistokrevné, ale i pro "voříšky". Výtěžek této akce jde na psí útulek a tak jsme nemohli nepřijet :-). Navíc, jelikož Vítek čas neměl, tak padla volba na předvedení Ebinky na Vojtíška a ten se hrozně moc těšil a pilně cvičil, aby se s Ebinkou předvědli co nejlépe. Byla jsem sama až překvapená, jelikož s ní trávil hodně času a připravoval si různé kousky - a to úplně sám.

Akce se skládala z několika akcí. Jako první rozdělili pejsky na voříšky a čistokrevná velká a čistokrevná malá plemena. Pak nastoupili do jednotlivých kruhů. Zde se pejsek musel předvést a psovod ukázat, že mají s pejskem vytvořený úzký vztah. Hodnotila se kondice psa, čistota, způsob předvedení a pak i nějaká dovednost. Po prvním kole byl Vojtík na hezkém třetím místě. Moc ho mrzelo, že se mu nepovedlo odložení a pak byl rozhozený a zasekl se.

Další akce byla psí maškarní karneval - tkzv. pejsek parádník. Vojtík si sám vymyslel masku, daroval Ebince svůj starý převlek za spidermana a s mojí pomocí jsme vytvořili spiderdoga /jak masku Vojta pojemnoval/. Pak musel psa předvést a promluvit  o tom, za co je pejsek převlečen. Pro Vojtíška, který je teď ve stydícím se období velmi těžká úloha. Nicmémě umístil se na hezkém třetím místě. Což tedy ale ještě netušil, neboť umístění se vyhlašovala až na koci akce.

                        

Jako další akce byla ukázaka agility, flybolu a pak práce policistů. Zadržení pachatele se Vojtíkovi moc líbilo. Hned říkal, že by se mu líbilo být policista a mít takového služebního psa. No který kluk si nepřeje být hasičem nebo policistou :-).

Následovalo druhé kolo předvedení psů. Poroty se protočily, aby výsledek byl optimální. Tentokrát Vojtík věděl, že musí zabrat, aby se udržel na třetím místě, které měl z prvního kola. Oba dva předvedli neuvěřitelný výkon /předvedl sedni, lehni, odložení, přivolání, povel k noze, dej pac, aport, chytání létající talíře s donesením do ruky, chytání pamlsku ve vzduchu a piškotek na čumáček/,  za toto bezchybné předvedení obdrželi nejvyšší počet bodů. Vojtík zářil jako sluníčko a můžu říct, že za mnou pak přišli tři, kteří porotcovali a Vojtíkův výkon vyzdvihli. Prý je moc šikovný a rozhodně má pro pejsky velký cit. Ocenili, že tam byl nejmladší a měl největšího psa a navíc puberťáka a přesto ho předvedl ze všech nejlépe a navíc si jí v kruhu odepnul z vodítka. Moc se jim líbilo, jak Vojtík na pamlsky odváděl Ebinky pozornost od všeho, co by jí rozptylovalo. Přiznám se, že jsem na ně byla pyšná. Zaslouženě pak při udělování cen získali třetí místo v soutěži pes parádník a první místo v soutěži velkých plemen.

Po vyhodnocení výsledků byli požádáni všichni ocenění na prvních třech místěch, aby znovu nastoupili do kruhu. Vyhodnocoval se ještě nej pejsek výstavy - Punťa roku. Ebi již byla protivná, Vojtík s ní měl plné ruce práce, moc nefungovaly ani pamlsky. Není se co divit, višchni toho již měli plné kecky. Však jsme tam byly již od 9.00 a toto bylo až ve 14.00. Nicméně opět zvládli krásně předvést a k Vojtíkovu úžasu a radosti zvítězili a  získali titul

                                                             Punťa roku 2012.                                                                                              Vojtík zářil jako sluníčko, jelikož po tom největším poháru šmějdil očima po celou akci a nakonec si ho vezl domů.  Hrozně se těšil, až ho ukáže Vítkovi a tatínkovi. Mohu říct, že jsem na ně oba byla náležitě pyšná.

 

        

   

Tady už toho měla i Ebi dost. Už ani sedět nechtěla :-).

1.9.2012 Krajská výstava Rybníky 2012

Na dnešní výstavu jsme se vypravili na Vojtíškovo přání. Zde si totiž mohl opět vést Ebinku také on a vyzkoušet si tak roli handlera. Sice je stále smutný, že nemá "svého pejska", ale já mu na to odpovídám, že se to alespoň s Ebinkou naučí a pak se svým už bude king :-).

I já jsem se na výstavu moc těšila, protože jsme se měli po delší době setkat s majitelkou Ebinky sestřičky Chelsy - s Luckou. A jelikož bylo co povídat, tak čekání příjemně utíkalo. Chelsinka jako příslovečná "bárbí" své paničky, byla štíhlounká, jemná, elegantní, krásně leskle černá s ďáblíkem v těle. Ebinka proti ní působila dosti "vesnicky". My s Luckou jsme si povídaly, holky to také zkoušely, ale protože z nich vyzařovala sourozenecká rivalita a měly chuť se poštěkat, tak jsme je raději držely od sebe. Pak panovala celkem pohoda, kterou narušoval akorát ničím nevypnutelný Vojta.

Ve třídě otevřené se nakonec utkaly jen obě ségry. Posuzoval pan Adlt. Po minulé ledové sprše od pana Jančíka, jsem si hrozně ráda vyslechla posudek, který lahodil mému uchu - dobře zesvětlená pevná fena s typickou hlavou, dobře přilehlé ucho, správná záď, prostorný hrudník, na končetinách s dobrou akcí. A protože pan Adlt dává přednost mohutnosti, tak nakonec vyhrála Ebi nad modelkou Chelsinkou, která měla také moc hezký posudek, ale dovětek, že je drobnější. Stejně Chelsince a Lucce moc blahopřejeme. Jak řekl pan Adlt, příště nám to holky natřou :-). Ebi tedy skončila jako Výborná 1, vítěz třídy.

Ale tímto to pro nás nekončilo, Ebinka nastoupila ještě s vítězkou ze třídy otevřené a bojovala o titul Krajský vítěz. Měly jsme štěstí a rozhodčímu jsme se líbily víc a Ebi tento titul nakonec získala a s ním i pohár, který si Vojtík tak strašně přál :-). Zářil jako sluníčko.

 

Zanedlouho nastoupil on a vedl si opravdu výborně. Je vidět, že se stále zlepšuje. Oproti loňskému roku zvládal Ebinku naprosto v pohodě, sice měl po ruce stále připravené mlsky, ale když si představíte, že je to praštěná puberťačka a váží oba skoro stejně, tak si za svůj výkon pochvalu zaslouží. Vždyť i dospělý má občas problém psa zvládnout, natož v kruhu s tolika jinými pejsky. Vojtík tedy za svoji účast v soutěži Dítě a pes nakonec nepostoupil do užšího výběru, svůj pohár ale dostal a plně si ho zasloužil. Vojtíku - blahopřejeme!! Jsi šikulka.

 

 

26.8.2012 Mezinárodní výstava psů - Mladá Boleslav

Dnešní den se nesl v duchu setkání s chovatelkou Lenkou, její rodinou a také mladší sestřičkou Ebinky - Džízinkou. Počasí docela přálo. Nejdříve byla sluníčková nálada, nakonec to sluníčko i vyšlo a tak bylo příjemné teplo. Posuzovat měl pan Adlt, bohužel si zlomil nohu a tak byla změna - posuzoval pan Ing. Leoš Jančík.

Jelikož to byla mezinárodní výstava, tak psů k posouzení bylo docela dost. Nicméně čekání bylo příjemné, bylo stále co povídat a na koukání spousta hezkých psů. Ani jsme se nenadáli a šla do kruhu Džízinka ve třídě štěňat. S paničkou vybojovali nádherné druhé místo a hodnocení velmi nadějná. Džízinko - gratulujeme!!! Za nedlouho po ní jsme šli do kruhu já s Ebinkou, dnes nám ale nepřálo štěstí a skončili jsme na pátém místě s hodnocením velmi dobrá. Panu Jančíkovi se nelíbil Ebinky prý měkčí hřbet a nepevná muskulatura. Zajímavé je, že stejný rozhodčí nás před měsícem posoudil jako výborná  a CAC s tím, že je pevná, výborně nasvalená  a má výborný hrudník. To nás ale neodradí od další příjemných setkání :-). Budeme krasobruslařit dál :-).

 

 

 

11. - 24.8.2012

Horké letní dny trávíme s Ebinkou tím, že chodíme denně několik kilometrů a navštěvujeme jezírka a rybníky kolem Plzně. Je jich zde několik a tak máme spoustu procházek, hlavně lesem, za jejich poznáním a samozřejmě i koupačkou. V některých si zaplavala jen Ebinka, ale některé jsou vhodné na koupání a to se Ebince líbilo daleko víc, když si zaplaveme spolu.

Dřív jsem se bála sama takhle chodit po lese, jelikož je tady opravdu hodně kolařů, ale i bezdomovců. Po posledním zážitku, kdy jednomu takovému neupravenému, který nevzbuzoval důvěru,  dovolila, když se mě ptal kolik je hodin, stát ode mne dva metry /blíž ho nepustila a nebojácně se postavila mezi něj a mne/,  jsem naprosto klidná. Měla jsem z něj hodně špatný pocit a nejspíš to Ebí vycítila. 

                 

Další oblíbenou zábavou naší Ebíši jsou balíky slámy. Navíc zjistila, že na každém balíku jí čeká odměna ve formě zbytků, které tam nechal nějaký dravý opeřenec :-). Odskákala všechny balíky co jich na kraji pole bylo. Tak nevím nevím, zda by nebylo lepší jí přihlásit do cirkusu než na pole výstavní :-).

 

  

10.8.2012

Vojtík  rozhodl, že se půjde na houby. Což o to, Ebinka to přivítala, byla ráda, že je opět nějaká akce, ale terén pro našeho belhajícího se vůdce smečky nebyl moc přívětivý. Vypravili jsme se tedy ve složení belhající se páníček, panička nemohouc vodit psa po zákroku na ruce, pobíhající hyperaktivní dítko, které je z prázdnin ve volné přírodě dost free a  pubertální pes :-).

Z hub jsme se vrátili bez hub, ale s borůvkama, vyřízený páníček, vyběhané dítko a pes - chvílema jsem přemýšlela zda Vojta běhá se psem nebo pes s Vojtou a já zcela otupělá z toho neustálého hlídání, kde je ten či onen. Ebí, když zjistila, že Vojta neposlouchá, tak se rozhodla chovat se stejně. Neztratil se naštěstí nikdo. Ebí prohnala veverku, jednoho houbaře a chvíli se asi chytla nějaké stopy. V obojku nám došla baterka :-). Super!

    

8.8.2012

Masožravec?

Ebí si pochutnává na všem ovoci, které spadne ze stromů. A když nespadne, tak si sama utrhne.

Momentálně jí nejvíce chutnají broskve a hrušky. ). A že jí chutná je momentálně vidět na její postavičce :-).  Dokáže sbaštit pořádné množství.

            

 

5.8.2012

Nejmladší člen naší smečky trávil prázdniny na chalupě u řeky Berounky, tak jsem si ho musela vyzvednout. Náramě se to hodilo, protože jsme si s Ebinkou alespoň udělaly výlet. Jen jsem si zapomněla foťák a tak je jen fotka z mobilu.  Takto ostříhaný mě Vojtík přivítal :-). A proč se dávám tenhle příspěvek? Jako tip na krásný výlet s dětmi a pejsky. Tato fotografie je totiž z lesoparku, ze kterého je překrásný výhled na hrad Křivoklát. V lesoparku je naučná stezka, kde se nejen děti mohou seznámit s názvy stromů, které zde jsou a zároveň několik dětských hřiš´t s různými typy prolézaček. Pejskům vstup zakázán není. Zároveň můžete procházku spojit s prohlídkou hradu, který je moc hezký.

3.8.2012

Dlouho jsem Ebince slibovala delší výlet, tak jsem se i v tom horku přemohla a vyrazili jsme ke krásnému jezírku, které je ukryté v lese. Cestou tam jsme se ploužily v naprostém vedru. Obě dvě jsme byly naprosto bez energie a už jsme se těšily, až budeme ve stínu lesa. Tak poslušnýho psa jsem ještě nezažila. Nechtěla se ode mne hnout ani na krok. I jen vyfotit ji trošku z dálky byl problém. Prostě v tom horku odmítala jít napřed, aby jsem náhodou nezahnula někam jinam a ona neudělala zbytečný krok navíc :-).

Do lesa jsme došli, obě splavené, ani na borůvky jsme chuť neměly. Jen jsem zjistila, že si naprosto nepamatuji, kde přesně se jezírko nachází. Znala jsem přibližné místo, ale bohužel jsme se vydaly jinou cestou, tak jsme se musely neprve dostat na tu, která mi byla známá. Naštěstí to dlouho netrvalo a jezírko jsme objevily, tedy spíš Ebí vyrazila vyšlapanou cestičkou od zvěře a já jí následovala. Bylo vidět, že se do vody těší. Rozběhla se a bez zaváhání skočila do vody, následoval nelítosný boj s vodními rostlinami, protože Ebí si vybrala druhou  nepřístupnou stranu, která nemá pozvolný přístup do vody, je tam hluboko a je zarostlá. Když jsem viděla její už podruhé potopenou hlavu, tak jsem měla trošku obavy. Naštěstí pochopila, že musí plavat za mnou a dostala se na místo, kde se mohla postavit na nohy.  Provinile se na mne koukala, na hlavě a hřbetě chumel vodní trávy, z tlamy a z nosu frkala vodu. Vypadala jak vodník nebo spíš lochneská příšera.

Chvilku jsme si na břehu odpočinuly a pak jsem jí začala házet klacíček dovody. Ebi ale měla od předešlého zážitku strach a odmítala do vody byť jen vstoupit. Rozhodla jsem se tedy, že jí ukážu, že se bát nemusí a zula jsem si boty, že vlezu do vody alespoň po kolena. Jedním okem jsem po ní stále pokukovala, ukazovala jí klacíček a sunula se ke břehu. Najednou mi podjely nohy na jílovitém okraji břehu a já pěkně po zadku vplula do rybníčku. V tu ránu Ebí šťastně poskakovala kolem mne a  vrtěla mokrým ocasem, kterým ještě nabírala vodu z hladiny, abych náhodou neměla polovinu těla suchou. Pro změnu jsem jako lochneska vypadala já :-(. Nicméně obě jsme si to nádherně užily. Mám štípance od ovádů po celém těle, modřinu na zadku, jak jsem do rybníčku skouzla částečně i po kořenu stromu a podrapané nohy od maliní, jak jsme rybníček hledali.Úžasná procházka .-). No hlavně, že Ebí už se opět vody nebojí a způsobně mi pak nosila klacíky. Jen jsme si zapomněli vzít ručník a tak se Ebí musela  utřít sama /vyválela se v jehličí/. Já jsem tuto činnost raději vynechala.

 

 

 

 

A ještě dovětek. Po cestě zpět, v polích, před Ebinkou vyrazil zajíc. Naštěstí jsem jí po koupeli na krk vrátila elektrický obojek, jelikož jsem si mohla plíce vyřvat. Horko nehorko, Ebina to valila za zajícem závodní rychlostí. Přiznám se, že v tom okamžiku, jsem vůbec nevzpomněla na zvukový signál a rovnou jsem použila elektrický impuls. A že to bylo včas! Akorát na okraji lesa se Ebi zastavila, po zajíci se ještě podívala, ale otočila se a přiběhla ke mně. Za odměnu dostala pamlsek. Pak jsem ještě jednou po cestě použila zvukový signál, když se rozhodla, že se podívá na včelí úl a nechtělo se jí otamtud odejít, protože ještě nepochytala dostatek včel. Pro tuto činnost se svojí alergií na včelí bodnutí opravdu nemám pochopení. Naštěstí po zvukovém signálu poslechla okamžitě. Dnes jsem byla opravdu moc ráda, že to takhle dopadlo a nezmizela mi v lese. Stále se na ni nemohu spolehnout. Bude to jistě ještě nějakou dobu trvat, než pochopí, kdo tu má hlavní slovo :-).

 

 

1.8.2012

Užíváme si léta, které se přehouplo do druhé poloviny. Momentálně cvičíme Ebí, aby si zvykala na berle :-) a na chůzi u nich. Dříve jí člověk s holí dokázal rozhodit, ale páníček si raději přivodil úraz, aby byla Ebinka dostatečně socializovaná. Co by pro ní neudělal :-). Ebinka si pomalu přivyká i na pomalou chůzi a na to, že musí být trpělivá. Zjišťujeme, že i funkce asistenčního psa by jí docela slušela /páníčkovi podává předměty ze země, aby se nemusel ohybat/. Navíc jsme nyní připraveni - na bonitaci klidně může být i člověk o holi. Ebí to nechává naprosto klidnou.....

 

Tímto zveme na socializační návštěvu, pokud někdo potřebujete:-)

15.7.012 Česká národní výstava psů Mladá Boleslav

Jelikož letošní léto proběhne bohužel bez dovolené a tudíž i bez výletů, dělám si radost alespoň tím, že s Ebinkou absolvujeme pár výstav. Tato výstava byla původně naplánovaná  v rámci  dovolené, ze které sešlo. Dlouho jsem zvažovala, zda se na ni vypravit, děsila mě ta dálka, jelikož odřídit jsem si to musela sama. Nakonec jsem si dodala odvahu a vypravila se.

Naštěstí bylo příjemné počasí, a i když svítilo docela sluníčko, nemělo až takovou sílu, navíc pofukoval větřík. Hovíci měli samostatný kruh, takže nám bylo jasné, že náš čas přijde docela brzy. Ebinka byla trošku nervozní, taková nedůtklivá, jak jsem později zjistila, měla na to nárok, protože v náseldujících  dnech začala hárat. Při předvádění, se ale předvedla moc hezky. Nechala se prohmatat, okouknout zoubky a snášela i neustálé hlazení od obou rozhodčích. V mezitřídě byla sama a rozhodčí dlouho přemýšlela jako známku dát. Nebyla stoprocetně rozhodnutá, zda je Ebí na výbornou a tak jsme nakonec odcházeli s hodnocením velmi dobrá 1 a s výborným posudkem, který si v poslední větě trošku protiřečí se zbytkem.

5.7.2012 - výlet  z hradu Buben na Hracholuskou přehradu

Probudili jsme se do bouřlivého a deštivého rána, což bylo poněkud smutné, jelikož jsme měli naplánový výlet. Navíc jsme očekávali vzácnou návštěvu. Chovatelka Lenka od které máme Ebinku se svojí "smečkou" se poprvé na nás přijela podívat. Při té příležitosti jsme se rozhodli, že vyvenčíme dvounohé i čtyřnohé miláčky a vyrazíme na výlet.  Počasí se naštěstí během rána umoudřilo, a když dorazili k nám, tak již po dešti nebylo památky a začínalo se klubat sluníčko. Vypadalo to na krásný den.

Aby to měli kluci pestřejší, vymyslela jsem trasu, při které jsme měli navštívit zříceninu hradu Buben a dál pak pokračovat až na Hracholuskou přehradu, kde je možnost se vykoupat. Plán to byl smělý a dobrodružný, jelikož jsme se vydali na trasu, kterou jsem měla vyhlídnutou pouze v mapě a nebyla od hradu značená. Nu což :-), celý den byl před námi a navíc to vypadalo jednoduše.

Vyjeli jsem auty a ty zaparkovaly na konci obce Plešnice. Odtud jsme po červené turistické značce šli cestou  ke hradu Buben. Cesta byla moc hezká, lesem, lemovaná potůčkem a směřovala do údolí na jehož jedné straně se nacházela zřícenina hradu. Kluci ji pořádně prošmejdili, pejsi také a posilněni prvním úspěchem jsme se vydali dál proti proudu řeky, kde již trasa značená nebyla.

        

Vystoupali jsme lesem nad řeku, jelikož cesta při řece končila a nebylo možné již pokračovat. Děti neúnavě pobíhaly a psi také, cesta před námi neměla být nikterak dlouhá, nálada byla výborná. Jenže, když jsme se již téměř blížili k cili, tak jsme se nechali svést příjemnější cestičkou, která byla lemována malinami a byla prostě širší :-). Po delším stoupání do kopce, jsme naštěstí potkali osamělého běžce, který nás poslal cestou zpět. Nálada se pomalu měnila, slunce dělalo své, děti se již jen tak ploužily ............:-). Přitom do cíle to bylo nedaleko, bývalo by to chtělo jen trefit tu spávnou cestičku. Ale do cíle jsme nakonec došli. Koupání bylo úžasné, voda teplá, vyblbli se jak kluci, tak i pejsci a cesta zpět nejlépe utíkala malému Vojtíškovi, kterého uprostřed výletu zmohl spánek.

 

 

  

Více fotografií v albu na rajčeti - viz. foto.

1. července 2012 - Národní výstava Klatovy

Dlouho jsme se rozhodovali, zda se na ni vypravíme, jelikož předešlé hodnocení nás trošku odrazovalo. Nakonec jsme se rozhodli jet a to hlavně z důvodu, že tam na nás čekal bráška Astonek se svými páníčky. Navíc jsme se zde měli setkat i s majitelkou maminky Ebinky a majitelkou babičky - s chovatelkami Lenkou a Pavlou - které přijely fandit. Tomuto setkání se nedalo odolat. Fandit a držet palce jsme určitě potřebovali, oba psi, jak Ebinka i Astonek, byli přihlášeni do mezitřídy, kde se již bojuje o tituly.

Bylo strašné horko a tak se to rozhodčí snažili co nejvíce zkrátit. Jelikož hovawarti byli třetí plemeno na řadě, tak opravdu velice rychle přišel náš čas. První šel do kruhu bráška Astonek s paničkou. Přestože se Aston velice líbil a získal hodnocení V, nakonec odešel s prázdnou :-(. Bohužel si se sousedem nepadli do oka a rozhodli se, že si to mezi sebou vyříkají. Byl tedy vykázán z kruhu, ale s dovětkem, že titul nedostane ani jeden ze zbylých psů, jelikož Aston byl bezkonkurenčně nejlepší a ti druzí dva nedosahují takových kvalit. Škoda, ale to se občas stává. Ale hlavně, že víme, že bráška je krasavec!!

Nakonec jsme do kruhu nastoupily i my - tedy Ebinka s paničkou. Vzali jsme to docela rychle, rozhodčí zbytečně nezdržoval.  Ebinka bez problémů ukázala chrup, krásně běhala a vůbec se chovala jako dáma, rozhodčímu se líbila, jen opět upozornil na jemnější hlavu. Nakonec jsme odcházeli s hodnocení V1 a CAC !!!!!!!!!!!!!! Co k tomu říct :-), snad jen, že nám holka udělala radost.

Po výstavě jsme se ještě zastavili na louce, kde jsme nechali naše psí miláčky pořádně vyběhat. Setkání dvou generací sourozenců proběhlo bez problémů. Malé sestřičce Blaugies /Džízy/  to mezi staršími sourozenci moc slušelo. Už se těšíme, až se potkáme na výstavě :-) a budeme jí moci držení palců oplatit.

 

9. června 2012 XIV. Podbrdská výstava psů

Tato výstava se konala v Rokycanech a jelikož je to nedaleko od nás a navíc zde byla i soutěž dítě a pes, tak jsme se rozhodli, že jí s Ebinkou a Vojtíškem absolvujeme. Počasí nám sice trošku nepřálo, celý den bylo hodně zamračené a vypadalo to déšt /navíc celou noc pršelo/, ale nakonec jsme nijak zvlášť nezmokli.

Ebinku jsme zkusili prvně přihlásit do mezitřídy. Nakonec byla jediný hovawart široko daleko a tak to bylo docela zvláštní. Čekání jsme si zkrátili procházkou do blízkého lesíka a také prohlížením si ostatních zástupců různých plemen. Nakonec jsme nastoupily my a rozhodčím panem Havelkou jsme byly hned po příchodu do kruhu odbyty poznámkou - á mladá a  vy si troufáte na tituly mladých?, no tak to si ještě počkáte, dnes to ještě nebude, ještě jste ve vývinu. Pak tedy celkové hodnocení nebylo tak špatné, ale dostali jsme VD :-). Je vidět, že na mezitřídu máme asi dost času.

                       

Výstava se nesla v trošku uspěchaném a ne moc dobře organizačně zvládnutém duchu. Po dlouhém čekání, kdy se hodnotila další plemena, ve značném chaosu nastoupil konečně  Vojtíšek s Ebinkou do kruhu a moc jim to spolu slušelo. Vojtík ji bezvadně předvedl, Ebinka ho krásně poslouchala. Odměnou za účast jim byla maličkost pro pejska i pro Vojtíška. Vojtík zářil, jak jim to spolu šlo. Stačí se podívat do foto :-). Byli úžasní - oba!!!!

 

           

Na závěr, že jsme to vše tak bezvadně zvládli, jsme se odměnili výborným oběděm v místní restauraci.  Krásný konec  dne :-).

 

17.6.2012

Nemohu jinak, než nepřidat videa z dnešní procházky lesem. Nestalo se na ní nic mimořádného, jen to, že  jsme objevili, že jsou již zralé borůvky.  Vojtíkovi i Ebince moc chutnalo. Druhé video - http://www.youtube.com/watch?v=Dig0aXBfc94&feature=channel&list=UL

 

 
Ebinka se vysloveně pase :-).

 

6.5.2012

Ebinky povídání

Hlídání smečky je moje práce a beru ji hodně zodpovědně. Dneska v noci mě něco vzbudilo.  Vylezu z boudy a poslouchám. Šramot se ozývá pod živým plotem……….. No tedy, to tu ještě nebylo!!!!    Na mém území se pohybuje vetřelec!  Kočky jsem už dávno svou obranářskou činností vyhnala a nikdo jiný se sem zatím neodvážil vstoupit. Vyrazila jsem mohutnými skoky k vetřelci, ale ouvej! Co to?! Zkusila jsem to znova a znova, ale pořád se na to nemohu dostat. Čumáček i tlamičku mám celou rozpíchanou, ale vetřelce se mi nedaří  uchopit. Tak ty na mne takhle?  Zkouším do toho strčit tlapou a když ani to nepomáhá, tak  začnu štěkat. Běž pryč ty píchací kuličko!! Tady bydlím já a ty tu nemáš co dělat. A štěkám  a štěkám, aby se ta kulička ztratila. A taky,  aby všichni okolo viděli, jaký jsem super hlídací pes, že mi ani taková malá kulička neunikne.  A tak štěkám stále víc a víc a v tom popůlnočním tichu se můj hluboký štěkot nese tak krásně daleko, že to snad musí slyšet i na druhém konci vesnice.  U všech ušatých, to určitě ostatní psi koukají, jak mi to jde!  Pomalu se začínají přidávat a spustíme psí koncert. Párkrát mě vyruší pán a volá na mne, že mám být ticho. A tak se mu snažím vyštěkat tu úžasnou novinu, že jsem dopadla vetřelce, který tu nemá co dělat. Určitě je hrozitánsky nebezpečný, když je takový píchlavý. A tak štěkám ještě víc, aby si uvědomil, jaké nebezpečí mu hrozí. Najednou se ale páníček objevil ve dveřích, rozsvítil a zavolal mne. Tak se k němu rozběhnu s  radostí, že se na to přišel podívat, skočím na něj a hned utíkám zpátky, aby mi vetřelec neutekl. Haf, haf, pojď páníčku, ale dávej pozor, je tady hrozitánsky nebezpečný vetřelec .  Proč se páníček tak usmívá a odstrkuje mne pryč. Prý si popíchám čumáček. Jako kdybych to nevěděla?......... Co to? Proč nese tu lopatu?…………………. Hm a je to pryč.  Tak holt nic, no. Jdu si tedy lehnout, ale stejně to bylo úžasné noční dobrodružství……………..:-) – viď,  páníčku?

27.5.2012  Výlet Šipínskou naučnou stezkou

K velké radosti drobtiny naší smečky - Vojtíka a Ebinky - jsme se vypravili na další výlet. Tentokrát dobrodružný, jelikož Vojtík si přál prozkoumat nějakou zříceninu.

Vybrali jsme tedy naučnou stezku, která se nachází v blízkosti Konstantinových lázní  v nádherné krajině při soutoku potoka Hadovka a Úterského potoka. V její polovině se nachází zřícenina hradu Gutštejn, která patří k nejromantičnějším zříceninám v Čechách. Jako rodinný výlet mohu jen a jen doporučit, celá trasa má asi 7 km. Jedna její polovina je téměř rovinka, druhá půka vede nad údolím, tak je nutné občas vystoupat.

Bylo nádherné počasí, Ebinka si užila vody, která jí jako vždy velice lákala. Po celou cestu byla naprosto úžasná, poslouchala a Vojtíkovi dělala i tažného koně, když už nemohl do kopců :-). Výlet se podařil, což je ostatně  vidět i z fotgrafií viz. foto. Nakonec jsme se přesunuli do Dolních Polžic do vyhlášené italské restaurace na pizzu, kde Vojtíka nakonec ještě zlákalo lanové centrum.  Ebinka jen nechápavě koukala, kam jí to mizí páníček a mládě. Když se pak Vojta nad ní houpal na laně, tak štěkala a nebyla k utišení, dokud nebyl zase na zemi a neměla ho pod kontrolou. Vůbec pro to neměla pochopení.

Domů jsme jeli všichni znavení, ale spokojení. 

                                      

 

 

20.5.2012

Po ochlazení byl konečně nádherný víkend a tak nám to nedalo a strávili jsme ho celý venku. Samozřejmě  k radosti Ebinky. V pátek jsme se vypravily jenom my holky na dlouhou procházku po louce. Nakonec jsme zakotvily pod stromem a poslouchaly zvuky přírody. Ukolíbány teploučkým sluníčkem, voňavou loukou a ševelením lístků ve stromech jsme nakonec i trošku zdřímly. Ovšem Ebinka nezklamala a byla stále ve střehu a štěknutím oznámila postavu, která se objevila v dáli. Postava se přiblližovala, kolem pobíhal pes a byli jsme sledovány dalekohledem. Byl to myslivec, který si nás přišel prohlédnout a upozornit, že psa nesmím v tomto období pouštět z vodítka, když jsme v lese nebo na louce - kvůli mláďatům.  Jelikož Ebí byla na stopovačce, tak jsme nakonec byly pochváleny.  Kdyby hajný věděl, že to není tak dávno, co jednoho zajíce pěkně prohanala ............ :-).

  

 

Sobotní výlet se uskutečníl na kolech. Dostala jsem odvahu a vypravila jsem se s Vojtou a Ebinkou na 12ti kilometrový výlet přírodou. Nejdřív jsem zvažovala, zda to zvládne Vojta, pak zda to zvládne Ebí a nakonec jsem měla největší strach z toho, jak to s nimi zvládnu já :-). No, zvládli jsme to. Sice se mi po cestě hovawart změnil ve vlkodava, který navíc zapáchal jak leklá ryba, ale dojeli jsme v pořádku.

Jelikož jsme měli dostatek času, tak jsme dělali časté zastávky, aby oba z mého doprovodu mohli náležitě odpočívat. První zastávka byla u rybníka, aby se Ebí mohla trošku napít. Bohužel naše kachna se hned hnala do vody. Jenže jak vyrazila ke skoku a dopadla na trávu na okraji, tak se propadla do tmavohnědé hlubiny a zavřela se nad ní voda. V první chvíli jsem se příšerně lekla, ale pak se objevila hlava a Ebí se vyškrabala ven. Z mé nádherně medové princezny byl najednou pes, který připomínal bezdomovce ze skládky. Navíc to bláto, které měla na kožichu příšerně zapáchalo. Nicméně Ebí ve snaze, aby na nás ochránila před komáry, se otřepala a dobrá třetina bahna byla na mně a Vojtovi. To nám ten výlet pěkně začal :-(.

Pokračovali jsme loukou, pak lesem. tam jsem musela Ebí na chvilku pustit z vodítka, protože tam byly vyjeté a vymleté koleje a ona nemohla běžet vedle mne. Nicméně byla úžasná a držela se u nás. Dokonce se ani nerozběhla za bažantem, který před námi vylétl z křoví :-).

Pak jsme se zastavili ve vsi, která se před námi vynořila za lesem, v hospůdce na limču. Ebinka nevypadala vůbec unaveně a to jsme již měli půlku za sebou. Naopak byla zjevně netrpělivá, kdy už zase pojedeme a tak Vojtovi začala chlemtat colu, aby se s tím neloudal. A  tak jsme nasedli a šlápli do pedálů. Další zastávka byla u říčky, která tekla lesem. Vojtík si chtěl vycárat nohy a tak se oba cáchali ve vodě. Jenže voda byla jako led a Votjíkovi nohy úplně zmodraly a tak  jsme raději pokračovali v cestě. Na konci lesa na nás čekalo překvápko. Ebi se najdenou zastavila a nastražila uši /měla naprosto úžasný výstavní postoj :-)/. Naštěstí jsem rychle zareagovala a stačila seskočit z kola. následovalo totiž trhnutí vodítka / také jsem mohla skončit nosem v zemi :-)/  a Ebí se už už chtěla rozběhnou za srnou, kterou spatřila na stráni. Srna byla se srnčetem. Nevím, nevím, jak by to dopadlo, kdyby se Ebince podařilo vymanit se z vodítka. Srna tedy dala mláděti povel, aby zalehlo a rozběhla se pryč, ale Ebinka o něm věděla a stále kňučela. Nasedli jsme tedy opět na kolo a násilím a stálého naříkání psa  pokračovali v cestě.

A to jsme si již blížili k cíli :-). Chalupa rodičů. Babička nás přivítala s otevřenou nárůčí. Nejdřív dostala pusu od Ebinky a pak teprve následovalo přivítání nás. Odměnou nám pak  byl nanukový dort, který byl pro nás připravený. Vojtíkovi se výlet moc líbil. Mohu konstatovat, že jsem se velice obávala vzít Ebinku na tak dlouhý výlet. Nevěděla jsem, zda to zvládne, takže Vašek byl v záloze a případně by pro nás dojel. Ale ta lítala po dvorku jak smyslů zbavená a do večera si snad ani na chvilku nelehla. Zjistila jsem, že místo 12 km, jsme klidně jet 20. I Vojtík byl z výletu naprosto blažený.   Takže příštímu výletu zdar !!!!!!!!!

                               

12.5.2012

Klubová výstava hovawartů - Knížecí rybník

Na tuto výstavu jsme se moc těšili, jelikož jí předcházelo setkání s majitelkami Ebinčiných sestřiček, a samozřejmě i s nimi,  přímo v místě konání výstavy. Zabydleli jsme se všichni v kempu již večer před soutěží a užívali jsme si společné chvilky. Děti se vydováděly, my jsme poklábosili a pejsci se socializovali.

Ráno jsme se probudili do plačtivého dne. Počasí se nechtělo umoudřit, navíc se udělala hrozná zima, prostě počasí, že by psa nevyhnal :-)

.

Čekání v těchto podmínkách bylo dlouhé a nebylo příjemné. Jediným komu nebyla zima, byli pejsci. Kochali jsme se pohledem na ta krásná zvířata. A bylo opravdu na co se dívat. Nejdříve nastoupili do kruhu sestřičky Ebinky ( tu jsme přihlásili do třídy mladých), které byly přihlášeny do mezitřídy. Bojovalo jich v kruhu 14. Moc jsme jim drželi palce. Naše holky nakonec získaly krásné hodnocení Velmi dobrá, což v konkurenci samých starších fen bylo  výborné hodnocení.

Na své posouzení si Ebinka musela ještě počkat. Třída mladých byla zařazena až na konci. Čekání bylo úmorné, ale za přítomnosti chovatelky Lenky čas rychleji utíkal. Navíc s námi zůstala i znakatá sestřička Kessinka a její panička. Do kruhu jsme nastoupili se 17ti fenami. Velkým úspěchem pro nás bylo posouzení s výsledkem Výborná. Dále jsme čekali na to, jaké pořadí nám připadne. Po nástupu všech výborných fen jsme si velké naděje nedělali. Jelikož Ebí nebyla se srstí úplně ve formě. Naše holky nám ale držely palce, některé sice jen na dálku, ale i to se počítá. Ebinka svým šarmem zapůsobila :-) a ........................dostali jsme se do užšího výběru 4 fen!!!!, které měly soutěžit o umístění. Už tenhle výsledek nám způsobil velikou radost. Jen to pro nás znamenalo další čekání na závěr výstavy, kdy začali probíhat soutěže a závěrečné vyhodnocení.

  

 
 

 

 
 
 

 

Čekání se nakonec vyplatilo, Ebinka si svým překrásným pohybem vybojovala třetí místo /a to mi ještě posuzovatelka sdělila, že pokud by  byla v lepší kondici srsti, tak byl jistě získala vyšší umístění/. Radost byla veliká. Hlavně Vojtíšek si odnášel svůj vysněný pohár. Ebinka byla ráda, že zalezla do auta a jede se domů. Višchni jsem byli vymrzlí a utahaní, ale štˇastní. Co dál psát :-). Je to naše šikulka!!!!!!!!!!!!!!

               

 

1.5.2012

Další výlet na sebe nenechal dlouho čekat a dnes jsme vyrazili pokochat se štěňátky, která se narodila v naší rodné chovné stanici - z Kraje bílé pěny. Maminka Aila nás přivítala štěkotem, ale po vpuštění na zahrádku už vrtěla ocasem.  V příjemné společnosti chovatelky Lenky a její rodiny jsem pomuchlovali štěňátka a dětičky se vyřádily na zahradě. Bylo to moc příjemné setkání, při kterém čas utíkal jako voda. Když nadešel čas se rozloučit, tak se nám ani moc nechtělo. Navíc se nám vybavily vzpomínky na čekání, kdy si Ebinku konečně odvezeme domů. Nebude to moc dlouho trvat a i tato štěňátka poputují k novým majitelům. Přejeme jim jen ty nejlepší :-).

28.4.2012

Dnes nás čekalo příjemné setkání s Ebinčiným bráškou Astonkem, které se odehrálo při příležitosti  XIII. Pojizerské výstavy. Setkání bylo bouřlivé, měli jsme co dělat oba adolescenty od sebe udržet, aby se neoslintali a neoškubali než se projdou výstavním kruhem.

Čekání bylo velice příjemné, sluníčko nabíralo na síle a při příjemném rozhovoru čas rychle utíkal. Nejprve nastoupil do kruhu Astonek, moc hezky se s paničkou předvedl a ukázal naprosto bezchybný výstavní postoj. Z kruhu odešel s nádherným hodnocením a známkou V1.

Pak nastoupila Ebinka ještě se dvěmi slečnami - jednou černou a dvěma znakatými. Po pěkném předvedení dostala Ebinka známku výborná 2 a nádherné hodnocení.

My i psi byli rádi, že to máme za sebou a hurá na louku, kde jsme oba uličníky nechali vyřádit.

A protože jsme skončili na výstavě opravdu velice brzy, tak jsme ještě stihli navštivit muzeum automobilů v Mladé Boleslavi, která byla odměnou pro Vojtíka za to, že měl trpělivost s námi pobýt na výstavě. 

Pak jsme sice vyrazili směr Plzeň, ale v plánu jsme ještě měli návštěvu zříceniny hradu Jenštejn. Pro jistotu jsme se ještě před výstupem na kruhovou věž hradu posilnili v restauraci. Ebinka se při obědě chovala jako dáma a způsobně  vychlemtala svou misku vody. Posilněni jsme se vydali na zmíněnou zříceninu, kde pro nás bylo překvapením, že ji mohla navštívit i Ebinka. Byl to pro ní i pro nás zážitek, že mohla s námi vystoupit až na ochoz věže. Schody byly sice krkolomné, ale protože pilně cvičíme na cvičáku, tak zdolání nebylo až tak těžké.

Odměnou nám byl hezký rozhled po kraji. Příjemně unaveni /i Ebinka/ jsme se vydali domů. Byl to moc hezký výlet. Už se těšíme na další :-)

.

 

 

22.4.2012

Jaro je tady a tak jsme zahájili práce na zahradě. Jde nám to od ruky, protože nám Ebinka vydatně pomáhá. Občas někde vyhrabe díru, abychom se sami nemuseli dřít. Občas pomůže vyplít záhony nebo třeba přesadit již zasazené květiny z truhlíků. Hlavně do všeho strčí čumáček, aby jí nic neuteklo. Také se velkou měrou podílí na sklizni  již rozkvelých květů, zvlášť tulipánů. Práce jí jde od ruky a tak zahrádka dle toho vypadá :-). Fotky malé zahradnice uličnice jsou uloženy do sekce foto.

9.4.2012 Oblastní výstava psů Hořovice

Rozhodli jsme se, že velikonoční volné pondělí strávíme výletem a při té příležitosti zavítáme na Oblastní výstavu v Hořovicích.  To jsme ovšem netušili, že se jaro dá na ústup a opět nastanou mrazíky. Ráno při pohledu na teploměr /-5,5 stupňů celsia/ jsme do auta přibalili zimní bundy a vyrazili. Ebinka opět natěšená vlítla do auta a těšila se na projížďku.

Hořovice nás přivítali zmrzlou jinovatkou. Výstava se konala na místním fotbalovém hřišti, takže před zimou nebylo kam utéci. Situaci trochu zachraňoval horký punč. Ale zima byla příšerná. Naštěstí jsme potkali moc příjemné majitele ostatních hovawartích slečen Akiry Arcana Dei a Idealy Gasko Prim. V příjemné konverzaci to přeci jenom rychleji utíkalo. Nakonec i slunce nabralo na síle a v poledne už bylo docela příjemně.

Do kruhu jsme nakonec nastoupili se soupeřkou Akirou /znakatá/ a vybojovali jsme hodnocení V1 a titul Vítěz třídy mladých.  Hodnotil pan Ing. Leoš Jančík, Ebí se líbila, jen hlavu nám zhodnotil jako jemnější v čumáčku. Ebinku jsme za její výkon náležitě odměnili. A obě psí slečny se po skončení výstavy náležitě vydováděli na přilehlé louce. Už se moc těšíme na další setkání s Akirou a její paničkou Luckou, které se uskuteční na klubové výstavě v květnu.

 

3.3.2012 Oblastní výstava v Českých Budějovicích

Dnes jsme si v nádherném jarním počasí vyrazili na výstavu do Českých Budějovic. Vojtík od včerejška nemluvil o ničem jiném, než že vede Ebinku na výstavě při soutěži Dítě a pes. Ebinka zase ráno skočila do auta a za nic na světě jsem jí nedonutila vystoupit, jelikož jsem jí chtěla alespoň vyvenčit. Když jsme se blížili k výstavišti, tak Ebí hlasitým vytím vítala každého kolem jedoucího nebo jdoucího psího kamaráda. Bylo na ní vidět, že se také těší. Chvilku nám trvalo, než se nám jí podařilo uklidnit, byla jak utržená  ze řetězu. Strašně moc se jí chtělo vběhnout mezi psy.

V hale se však již chovala standartně a jako vždy ulehla na svou dečku a čekala, kdy přijde na řadu. Dnes posuzoval p. Vladimír Adlt. Velice nás překvapila rychlost s jakou posuzoval psy. Na řadu jsme přišli za chvilku. Ebí se předvedla jako profesionál, moc hezky běhala, pan Adlt ocenil, že se jí může sám podívat do tlamy aniž by byl nějaký problém. Vyzdvihl nádherný ladný pohyb pohyb /ten máme díky mamince Aile v krvi/ a  výborně vyvinutý široký hrudník. Jediné co mohl Ebince vytknout je sráznější záď, což ale na pohybu jejích zadních končetin není vůbec znát, ten je výborný  a tudíž sráznější záď není na závadu. Z kruhu jsme odcházeli s hodnocením V1 a s titulem Vítěz třídy mladých. Konečně jsme Vítkovi splnili přání. Škoda jen, že zrovna v tento den nevedl Ebinku on. Ale příště si jistě pro medaili dojde sám.

                                        

Jelikož jsme měli dostek času do začátku soutěže Dítě a pes, tak jsme si udělali nádhernou jarní procházku, kterou velice Vojtík s Ebinkou ocenili. Dostatečně se vyblbli a do soutěže pak Ebí nastupovala vybitá a tudíž docela klidná. Vojtík jí nádherně předvedl, dokonce zvládl výstavní postoj :-). Do první trojice se však neprobojovali a tak skončili s medailí, ke které ještě dostali nějaké odměny pro pejska i pro dítě. Pro Vojtíka to ale stejně bylo velké vítězství, dokázal, že Ebinka ho již také bere jako pána :-).

 

                   

27.1.2012

Ebinčiny první narozeniny

Dnes je to přesně rok, co se Aile z Kraje bílé pěny narodilo 7 štěňátek - mezi nimi naše Abbaye - Ebinka. A protože je Ebinka právoplatný člen naší domácnosti, tak jsme jí přichystali oslavu. S Vítkem a Vojtíkem  jsme vyrobili dortík a pak jsme Ebince společně popřáli. Vše nejlepší Ebí :-) - jsme moc rádi, že Tě máme.

                                       

15.1.2012 Návštěva u brášky Arránka

Dnes jsme se vypravili na návštěvu k rodince Ebinky brášky Arrana, kteří bydlí v Krušných horách. Na výlet jsme se vypravili hlavně proto, že Ebinka si ještě neužila sněhu. U nás v nížině stále ještě pořádně nesněžilo, tak jsme se těšili, jak si to Ebča užije. Výlet se moc povedl, psi se pořádně vyřádili na sněhu a já poznala velice příjemnou rodinu. Arránek je nádherný pejsek a se svou sestřičkou se podobají jako vejce vejci, jen s rozdílem, že Arránek je mohutnější a odvážnější. Ebinka byla tentokrát za dámu.

Den očima Ebinky

Dnes ráno mi páníček nedonesl krmení a klidně odjel pryč. Tak jsem se dost naštvala a zazpívala jim ranní serenádu. A světe div se - vylezl zbytek smečky i to malé mládě. Jenže místo krmení mi otevřeli tu velkou krabici ve které jezdíme na výlety. Bylo mi to divné, protože jsem necvičila na té úzké šňůrce - to pak vždycky jezdíme mezi psí kamarády. Ale rychle jsem tam skočila, aby si to náhodou nerozmysleli.

Když jsme dojeli, tak už jsem věděla, že tentokrát jde o něco jiného. Všude bylo krásně bílo a měkoučce mi to křupalo pod tlapkama. Velkej s mládětem odešli a já s paničkou jsem šla na procházku. A pak jsme ho potkali. No štěňata divte se - brácha Arran se svojí smečkou. Dost nezpůsobně na mě skočil a hned si chtěl hrát. Jako kdyby nevěděl, že se nejdřív máme očuchat. No ale pak jsme dováděli v tom bílém měkoučkém a bylo to moc fajn. Občas mě brácha převálcoval, ale já mu za to pocuhala kožich, aby si nemyslel, že si na mě může takhle vyskakovat.

No prostě moc prima den s bráškou Arránkem :-).

8.1.2012 VII. Hanácká národní výstava psů Brno

Dnešní den se nesl ve výstavním duchu a to doslova, jelikož jsme vyjížděli v půl šesté ráno a domů se vrátili až po šesté večer. Takže to bylo opravdu úmorné nejen pro nás, ale hlavně pro Ebinku.

Nicméně atmosféra byla výborná, Ebí se doslova těšila, jako kdyby věděla co přijde /možná i tím, že jsme pár dnů předtím začali trénovat na výstavním vodítku/. Ráno doslova vletěla do auta a nechtěla se hnout, ani když jsem chtěla urovnat její dečku. Asi měla strach, že si to rozmyslíme a necháme jí doma. Když jsme dojížděli na výstaviště, tak jak jsme popojížděli ve frontě aut, tak už začínala kňourat, vrtět ocasem a později dokonce výt. Potvůrka, těšila se snad víc než my. /Než já určitě, protože jsem měla trému z toho, že dnes musím Ebí předvést já. Vítek bohužel nemohl, jelikož jel na lyžařský výcvik. /

Po dlouhatánském čekání jsme nastoupily do kruhu současně se čtyřmi dalšími fenami - Ebí byla jediná plavá, dvě byly znakačky a dvě černé. V nelístosném boji jsme s Ebinkou nakonec urvali bronzové místo s hodnocením VÝBORNÁ.  Na prvním i druhém místě se umístili černé fenečky. Všechny fenky byly moc hezké, takže to byl opravdu boj. O to víc nás hodnocení těší.  Je vidět, že se ani mezi staršími fenkami jen tak neztratíme.     

 

Hodnocení: roční fena, hramonická stavba těla, moc pěkně klenutá hlava, K + K zuby, nůžkovitý skus, velmi dobrých proporcí, končetiny dobře zaúhlené, moc pěkný pohyb  / doslova máme psáno excelentní :-)/, výborné předvedení, vysoko nešený ocas,

              

                                                 

Po zaslouženém úspěchu dostala Ebinka do auta vepřové ouško a abychom nebyli s manželem škodní, tak my jsme se zastavili na oběd ve Velké Bytíšce - na náměstí je skvělá restaurace, můžeme jen doporučit. A navíc si sebou můžete vzít pejska, personál je na to  zvyklý a je velice vstřícný. Ebinka se chovala naproto spořádaně, takže svému plemenu udělala dobrou reklamu :-).

 

7.1.2012 Snížek

Konečně máme po hárání a tak si Ebí zase užívá volnosti. Navíc dneska hezky sněží a i když sníh na zemi moc nezůstává, tak nám stejně udělal radost. Ebinka chňape po vločkách a nechápe, kam "to" mizí. Už aby napadlo alespoň pár centimetrů.

24.12.2012

Jako každý rok, tak jsme i tentokrát vyrazili na zpívání koled, které se každoročně koná formou společné procházky, na jejímž konci, v lese,  na nás čeká svařáček a zpívání koled v doprovodu hudebníků. Vzali jsme sebou i naši háravku a i když jsme se obávali, zda to nebude problém, tak vše probíhalo naprosto v pohodě i když se zúčastnili i další psi. jen jeden se toužil s Ebinkou blíže seznámit, ale po chvilce dal pokoj. Procházka se i přes nepříznivé počasí vyvedla, dětem alespoň uběhlo čekání na Ježíška.

                                                   

 

A protože se má štědrý večer trávit společně s rodinou, tak jsme ke stromečku přivedli i Ebinku. To bylo radosti, že se konečně dostala za námi dovnitř. Na to, že doma nebývá, se chovala velice způsobně. A protože Ježíšek přinesl dárečky i pro ní, tak si je způsobně vybalila. nejvíc jí voněl salámek, ale ani hračky nebyly k zahození.

Nejlepší byl ale závěr večera, kdy Ebinka po rozbalení dárků dostala štědrovečerní večeři - vařenou vepřovou nožičku. Způsobně ji uchopila do tlamy a už jí nic nemohlo udržet u nás. Ihned chtěla pustit ven. Asi se s námi nechtěla dělit :-).  

 

20.12.2011 Proč koukám tak smutně?

Protože mám domácí vězení :-(. 11.12.11 jsem začala hárat a tak musím sedět doma, abych neudělala svým páníčkům nějakou neplechu. Jo, jo, puberta už začala na sto procent. Jen  jsem teď nějaká smutná a nevím pořádně co se děje. Na druhou stranu se teď  ta moje smečka začala se mnou nějak hodně mazlit. Ale pak mne stejně nakonec zase zavřou do ohrady :-( a přitom, když odchází, tak schválně hodně brečím, aby slyšeli, že se mi stýská.

                                                                   

27.11.2011 Socializace a povahový test

Dnes jsme jeli do Plzně prověřit Ebinčinu povahovou odolnost. Zamířili jsme si na vánoční trhy, kde se pohybovala spousta lidí. Docela jsme se obávali, jak to zvládne, protože neustále přitahovala pozornost a každý se k ní hrnul. Kupodivu se nechala hladit, dokonce olízala i jednu nadšenou prodejkyni /asi potřebovala rozehřát v té zimě obličej/. Prostě chovala se způsobně. Nejvíc jí přitahovaly stánky s jídlem, ale po rázné domluvě si nechala říct, že tahle strava není to pravé pro štíhlou linii.  Schválně jsme také nakoukli i k jestličkám, kde byli ovce, oslíci, kozy. Tam by se bývalo Ebí líbilo. Strašně moc se jí chtělo mezi ně. A protože jsme jí to nedovolili, tak se alespoň snažila prohnat holuby, kteří se před ní pyšně naparovali. Snášela vše přímo úžasně, nákupy, předávání si nad ní předmětů za peníze, babičku s dědečkem, kteří měli hůl, kterou Ebi přímo nesnáší, dokonce k těmto starouškům byla velice něžná a olízala jim ruce. Také dunivý zvuk zvonu, pod který jsme šli, abychom jeho zvoněním přivolali vánoce jí nedokázal rozházet.  Jenže pak ........................ potkali jsme postaršího vousatého pána, který měl na hlavě nějakou hučku a d¨louhý kabát. Hrnul se k ní, že je nádherná /mimochodem každý říkal, to je moc krásný retrívr - takže jsme říkali, to je krásný retrívr právě proto, že to retrívr není :-)/. Než jsem stačila nějak zareagovat, jelikož vím, že tyhle typy nemusí a upozornit pána, ať jí nehladí, tak se k ní vrhnul. Nechala se od něj dvakrát pohladit, jenže pak zvedl ruku, jak něco vykládal a asi měla strach o paničku, která jí měla na vodítku a skočila mu po ruce. Pánovi se nic naštěstí nestalo, nestiskla, ale Ebí na něj již temně vrčela. Omluvila jsem se a šli jsme raději dál. Další lidi si ji i nadále bez problému hladili. Tak doufám, že až půjdem na bonitaci, že nám tam nedají nějakého chlapíka v hubertusu :-(.

více foto zde http://abbaye.rajce.idnes.cz/Ebi_10_mesicu

26.11.2011 Závody kynologického klubu Křimice

Dnes jsem se zúčastnil s Ebinkou klubového závodu. Bylo to spíš z recese, ale to neva, hlavně, že jsme si zkusili, jak to vypadá  při skládání zkoušek ZZO. Původně jsem se s Ebí přišel jenom podívat, ale nakonec mě dospěláci vyhecovali, ať to taky zkusíme.  Všichni, kteří závodili  již některou ze zkoušek mají  za sebou. No, někdo poslední být musí.

Byli jsme zařazeni do skupiny, která závodila v ZZO. Je to ta nejzákladnější zkouška, která se skládá z přivolání, ovladatelnosti, povelů sedni-lehni, odložení vleže, aport a odložení psa.

Ebinka byla celá rozdováděná a tak jsem jí ještě před tím, než a nás přišla řada, šel trošku vydovádět mimo areál. I tak to byla docela dlouhá doba, než na nás přišla řada. Nakonec jsme dopadli takto:

přivolání psa                                      3 body /z možných 10/

ovladatelnost psa na vodítku          3 body /z možných 10/

sedni -lehni /na vodítku u nohy/     7bodů /z možných 10/

za pochodu odložení vleže              6 bodů  / zmožných 10/

aport volný                                          5 bodu / z možných 10/

odložení psa /15 kroků/                   0 / zmožných 10/

Nakonec tedy 24 bodů z možných 60ti. Tímto jsem si s Ebčou vysloužil nádherné 7mé místo a krásnou medaili. Co na tom, že jsme byli poslední :-). Hlavní je, že tomu před námi jsme jen o 1 bod dýchali na paty. A to to byla naše první zkušenost vůbec s nějakou zkouškou a hlavně všichni psi byli již dospěláci. A Ebí je teprve puberťák.

Náš výkon rozhodčí ocenil. Sice mi řekl, že máme před sebou ještě hodně práce, ale že jsme si vedli moc dobře. to zahřálo víc, než ten hrnek teplého čaje na závěr

.      

Pak jsme si s Ebí dali ještě cestu domů tramvají. Zvládá jí naprosto výborně a náhubek jí už vůbec nedokáže rozházet.

19.11.2011 Mladá Boleslav - svod mladých, aneb celá naše smečka z Kraje bílé pěny  :-)

Konečně jsme se dočkali významné události a hlavně setkání všech štěňátek. Ráno bylo mrazivé a mlhavé, přesto se dostavili všichni se svými pejsky. Bylo o čem si povídat a tak čas příjemně utíkal, i když čekání bylo docela dlouhé, jelikož jsme Z kraje bílé pěny. Na druhou stranu jsme se mohli podívat, jak probíhá bonitace, abychom se mohli připravit, až jí také podstoupíme.

Jako odměna za dlouhé čekání bylo pro pejsky konečné proběhnutí celé smečky. A že to byl chumel se můžete podívat na videa na rajčetï - http://abbaye.rajce.idnes.cz/Svod_Mlada_Boleslav/.

17.11.2011 Agiliťácká procházka - Hromnické jezírko

Dnes jsme se i přes mrazivé počasí vypravili na procházku s ostatními pejsky s kurzu agility a jejich lidskými smečkami na procházku. Naplánována byla trasa u Hromnického červené jezírka o jehož existenci jsme do té doby neměli ani potuchy. Když jsme dorazili na místo, tak jsme natáhli čepice, rukavice, vzali batohy s termoskami a vyrazili jsme.

 

Jezírko je památkou na těžbu břidlice, která je zmiňována již roku 1578. Od středověku sloužila břidlice k výrobě kamence, který byl používán jako bělidlo v textilní výrobě. Na začátku 19. století byla objevena možnost z hromnické břidlice získávat dýmavou kyselinu sírovou, lidově zvanou vitriol a v chemickém průmyslu také oleum.

Od roku 1807 se naplno rozjela výroba olea pod vedením podnikatele J. Davida Starcka, který hlubinnou těžbu nahradil povrchovým lomem. Oleum bylo získáváno drcením vytěžené břidlice na několik centimetrů velké kousky, které byly složeny na 7–20 m vysokých haldách stojících na nepropustném jílovém podkladu. Haldy byly pro urychlení zvětrávání kropeny vodou přiváděnou z lesa Veselce. Voda obsahující síran železitý a hlinitý byla zachytávána do kádí, zbytek se pálil v pecích. Náročný postup se však vyplácel – dýmavá kyselina sírová v té době byla jediným známým rozpouštědlem rostlinného barviva indiga a hromnická výroba byla jediná na světě, na zdejší výrobě byl závislý anglický i německý průmysl. Oleum bylo také používáno k výrobě fosforu a k čištění minerálních olejů. V Anglii však objevili levnější syntetický způsob výroby olea a hromnická výroba začala upadat, až v roce 1896 těžba skončila.

Soubor:Hromnicke jezirko 01.JPG

Pro Ebinku to byloo to  náročnější, že se jí moc líbilo hemžení pejsků malých ras a jelikož by jim nechtěně mohla ublížit, protože se s nimi chtěla honit, tak byla raději uvázaná na vodítku. Po delší době, když už tolik neřádila,  jsme  jí mohli nechat i volně proběhnout. Do cíle jsme dorazili unavení, ale spokojení s báječné procházky. Vojtík dělal fotografa, tak se na fotky, které vznikly z této procházky podívat zde http://abbaye.rajce.idnes.cz/Agilitacka_prochazka_-_17.11.2011/. Jak píši, fotky dělal šestiletý kluk, takže celá prochajda je nafocená jeho očima :-).

6.11.2011 Mezinárodní výstava psů Praha

Po delší odmlce, jsme se dnes vypravili do Prahy na výstavu, dnes již prvně ve třídě mladých. Vítek s Ebinkou byli v naprosté pohodě, my ostatní jsme prožívali napětí z toho, jak Ebinka obstojí v konkurenci pro nás v nové třídě a také jak zvládne předvedení se v hale. Aby toho nebylo málo, tak jsme podcenili přípravu a po Praze jsme se trošku zamotali. Napětí v autě houstlo. Už to vypadalo, že to snad ani nestačíme. Naštěstí Ebinky druhá maminka - majitelka Aily Sobí Dvůr /maminka Ebí/ Lenka byla na telefonu a nasměrovala nás tím správným směrem. Jen díky ní jsme stihli veterinární prohlídku a posléze se mohli zúčastnit. Bylo to fous. Byli jsme tak rádi, že jsme to stihli, že z nás spadlo napětí. Teď už jsme se jen těšili pohledem na krásné pejsky a tipovali jsme naší konkurenci.

Ebinka naštěstí zvádala pobyt v hale obstojně, sice při prvním vkročení na ní byla vidět nejistota, ale protože je zvyklá nás všude doprovázet, tak se brzy uklidnila a za chvilku již klidně ležela na svém koberečku a čekala na její okamžik. Podpořit nás přijela nejen Lenka s manželem, ale jako překvapení i majetelé brášky Ebinky - Astonka. Bylo to setkání velice milé a tak nám čas rychle utíkal. Ani jsme nevěděli jak a přišla naše chvíle. Vítek Ebinku moc hezky předvedl, dostali jsme krásné hodnocení VD 1. Rozhodčí pan Kukla byl velice přísný s posuzování a tak nás výsledek potěšil.

Škoda jen, že se výstavy nezúčastnil také Astonek. Je to veliký fešák a jistě by i on dostal moc hezké hodnocení. Snad to někdy s paničkou také zkusí. Postavou je pěkně stavěný a je vidět, že z něj vyroste mohutný pes ze kterého půjde strach. Zatím ale s Ebinkou dováděli na trávníku jako děti /pardon vlastně jako puberťáci/ a moc si to spolu užívali. Bylo to opravdu hezké pokoukání.  Jsme moc rádi za toto milé setkání a už se moc těšíme na svod, kde uvidíme snad  všechny odchovance Ailinky.

 

 

 

24.9.2011 Klubová výstava Kroměříž

Rozhodli jsme se, že si vyjedeme do Kroměříže, abychom se pokochali pohledem na samé hovíky a zároveň zkusíme štěstí na naší klubové výstavě.

Jelikož naše znakatá sestřička Kessinka bydlí nedaleko Kroměříže a její paničkou nám bylo nabídnuto přespání, tak jsme ho s radostí přijali a těšili se na milé setkání. Dojeli jsme v pátek až za tmy, přesto se holky stačily přivítat, okousat se a oslintat. My jsme si mezitím povídali a pak se uložili ke spánku - Vítek přespal s Ebinkou v autě, aby se necítila nejistá.

Ráno jsme se pak vypravili na výstavu. Po té, co jsme se rozhlédli v areálu a Ebinka si trošku ošahala a učuchala výstavní kruh, tak jsme pozorovali pejsky. Byla to nádhera. Někteří byli opravdu majestátní. Kruhy byly dva - jeden pro feny, druhý pro psy. My jsme nastupovali jako druzí - do třídy dorostu. Vítek s Ebinkou si počínali velice dobře, Ebí se chovala způsobně, nádherně chodila, nechala si zkontrolovat zuby i ocas, zdála se naprosto vyrovnaná. Zúročili se nabrané zkušenosti z minulých výstav.  Byli jsme za to rádi, když jsme viděli, že druhá fenka v naší třídě, po rozhodčí několikrát chňapla a to tak, že ji málem vyloučili. 

Nakonec jsme skončili  s hodnocením velmi nadějná 1 - velice se líbila hlavně její kostra, široká hruď a pohyb a předvedení. Vítek si odměnu tentokrát opravdu zasloužil - byl to moc hezký výkon.                                

Celý posudek: 7měs. fena, středně mohutná - plavá, velmi pěkný pigment, středně hnědé oko, rovný hřbet, korektní ocas, pánev. konč. D zaúhelné, strmější nadprsí, velmi pěkně rozvinutá hruď, plošší stoj, trochu světlejší srst, za pohybu přestavěná záď, úzká v zad. končetinách, korektní chrup.

Tím pro  nás, ale den nekončil, využili jsme krásného dne a spolu s Helou, holkama a Kessinkou jsme si šli prohlédnout Kroměříž. Prošli jsme si květnou zahradu, kde nás velice zklamalo to, že tam pejsi nesmějí. Nicméně psiska způsobně počkala u vchodu. Den jsme ještě zakončili pozdním oběděm v restauraci, kde naší psí holčičky budili zaslouženou pozornost. Byl to prima den.

 

 

 

 

18.9.2011 Pouť

Jako každý rok, tak i letos se u nás koná pouť. A protože Ebinka všude chodí s námi, tak na ní nemohla chybět. To jsme ještě ale netušili jaké nástrahy tam na ní i na nás čekají. Jako první jí velice zajímala skákající opička na gumičce, kterou měla v ruce malá holčička. Nejdřív jenom kývala hlavou nahoru a dolů /to byla ještě sranda a bavili jsme se tím/, jenže pak chňap. Naštěstí jsem to čekala a byla rychlejší :-).

Pak šel Vojtíšek na trampolínu a Ebinka se rozhlížela po tom mumraji a byla i docela hodná. Hrozně se jí líbilo tolik dětí najednou. Ona je miluje. Kdyby mohla, tak by mezi ně vlítla a všechny oblízla. Pak šli kluci na střelnici, taťka s nimi a vzali jí sebou, aby si zvykala i na rány ze vzduchovky. Tam proběhlo vše v pohodě.

Po té  šli ale kluci na labutě. Nemile se jí dotklo, že jí tam nechali. Nejraději by se celá nacpala do labutě s nima. Pak když se vznesli nahoru, tak na ně párkrát štěkla, než jí došlo, že to hubování ode mne patří jí.

Pak jsme se přemístili k velké houpající lodi, u které se Vojtíkovi zalíbila jiná atrakce. Kulaté vzduchem nafouklé míče do kterých děti vlezli a pak se v nich kutáleli po vodní hladině. Nejdřív byla ze všeho trošku vyděšená. Hluk z houpající lodě se jí opravdu nelíbil a navíc její kluk byl zavřený do nějaké hloupé bubliny. Ještě, že za chvilku vylezl.

Když už jsme si mysleli, že je vše za námi, tak Ebí zavětřila a měla jsem jí co udržet, jak mi najednou škubla s vodítkem a hnala se ke grilu s klobásami. Naštěstí paní byla velice milá a dokonce od Ní Ebinka dostala i mlsku. Za to se Ebinka nechala pohladit a láskyplně jí oblízla ruku /stejně si myslím, že to udělala hlavně proto, že je měla cítit po kobáskách :-)/. Pak už se šlo domů a na Ebinku ještě čekala ulička hrůzy, když musela projít kolem létajících balónků, které v ní vzbuzovali hrůzu už jenom tím, jak visely ve vzduhu. když pak navíc vítr zafoukal, tak hlavně ty celofánové vydávali pro ní divný a neznámý vzduch. Málem si mi vyvlíkla z obojku. Opravdu se hodně lekla. Myslím, že pouť pro ní byla velkým zážitkem a když jí balonky polekali, tak myslím, že jí ani ten hluk, který na pouti bývá nijak zvlášť nevadil. Tak zase za rok .................

 

17.9.2011 Punťa Cup - Plzeň Křimice

Dnes jsme jsme se zúčastnili akce naší kynologické organizace, jejíž výtěžek jde na pejsky v útulku a handicapované dděti. Je jasné, že tuto akci jsme si nemohli nechat ujít a tak se Vítek také přihlásil, abychom podpořili dobrou věc. Program celé akce byl velmi bohatý a probíhal ve velmi příjemné atmosféře - téměř rodinné :-).

Po veterinární prohlídce následovalo rozdělení pejsků do tří kruhů - velká plemena, malá plemena a voříšci. Do příslušného kruhu nastoupili všichni pejsci /všech možných plemen/ najednou, stáli v něm a postupně se předváděli. Nejednalo se o klasickou výstavu, na pejsích se hodnotil nejen vzhled, ale také co umí.

A tu nastal první kámen úrazu. Ebinka se v kruhu s tolika pejsky najednou cítila nesvá, nechtěla sedět a čekat. Zajímalo jí všechno kolem. Navíc jak byla v prostředí známém, kde je zvyklá cvičit a běhat, hrát si ostatními, tak nemohla pochopit, že tentokrát se po ní chce něco jiného. Nicméně z prvního posouzení jsme odcházeli prozatím na krásném druhém místě. Měli jsme obrovskou radost, že se Ebí líbila.

Po té se rozhodčí v jednotlivých kruzích proházeli, aby posuzování bylo více objektivní /v každém kruhu hodnotili vždy skupinky 5ti lidí, bodově/. Než k tomu došlo, tak se sčítaly body z prvního hodnocení a začaly dvě soutěže, které byly spíše pro pobavení diváků - Pejsek šikula a Pejsek parádník. Do těchto soutěží se Vítek nepřihlásil, o to víc jsme si užívali vystoupení ostatních. Někteří ukázali velice propracované vystoupení a pejsci byli opravdu moc šikovní. Psí  maškarní bál - jak soutěž Pes parádník pojemenoval Vojtíšek - byl také velice pěkný, Psi vystupovali se svými páníčky  v kostýmech, u některých jsme se opravdu zasmáli. Zvítězil černý bulík, převlečený za ovečku. Ale byl zde také anděl, prý s dˇáblem v těle, psí motýlí princezna, pes propagující gambrinus atd.                                      

 

Aby si psi odpočinuli a děti se zabavili při sčítání bodů z obou doprovodných soutěží, tak proběhla ukázka agility a ukázka výcviku základní poslušnosti a obrany. Vojtík obranu ještě neviděl a měl spoustu otázek a hlavně se mu to moc líbilo. Navíc začal stále více řešit, že on vlastně nemá psa a že by ho chtěl také, aby ho mohl cvičit.

Po těchoto ukázkách se  měli připravit pejsci k druhému posouzení a nastoupili opět do kruhů. Tentokrát  měla vedle sebe Ebča takového neposedu, jako je ona a byla jeho neustálým očmucháváním a pokňouráváním tak rozrušená,  že se jí moc nechtělo poslouchat. Takže hodnocení jejího druhého vystoupení nic moc. Celkově jsme odcházeli z Punťa cupu s bramborovou medailí, ale na druhou stranu obohaceni dobrým pocitem, že jsme mohli přispět na dobrou věc a že jsme prožili nádherný den. Navíc ceny za umístění i naše bramborové byly opravdu bohaté, to jsme nezažili na žádné výstavě. Byli jsme mile překvapeni.

 

Byl to super den!                   

 

 

4.9.2011 Závěrečná zkouška na cvičáku

04.09.2011 18:15

Dnes nás čekal významný den - závěrečná zkouška před komisí na cvičáku a navíc první hodina v kurzu agility, na kterou se nakonec přeci jen Vítek přihlásil. Jako na potvoru bylo opět neskutečné vedro a tak jsme tušili, že to bude pro Ebinku velká zabíračka.

Ebinka nastoupila na zkoušku jako první. Nejdříve měl Vítek předvést přivolání, pak přivolání s předsednutím a sednutím u nohy. Další úkol byl chození u nohy a zastavování se, pak povely sedni, lehni, vstaň. Po té přišel na řadu aport. S nadšením Ebí přivítala povel lehni a zůstaň /odložení/. Vše zvládli v pohodě, nebylo jediné klopýtnutí. Ale to byli na placu sami, ještě je čekalo přivolání psa s ostatními psy na volno. Trošku jsem se obávala, zda na zavolání uprostřed hry s ostatními psy vůbec zareaguje, jelikož poslední dobou se stala sebevědomější a odvážnější a už si Vítka tolik nehlídá. Ale naštěstí nám horko pomohlo a Ebinka si sice odběhla hrát, ale docela ráda na zavolání přišla a lehla si Vítkovi k nohám. Byla jedna z prvních, což nás potěšilo. Takže hurá ........................................certifikát o ukončení kursu obdrželi a dokonce byli pochváleni komisí, že byli jednoznačně nejlepší.

 

 

 

Vítku já sama moc gratuluju - jsi jednička.

 

Pak si Vítek odběhl na chvilku vedle na agility, aby se zapsal a domluvil co a jak a vyzkoušeli i první proběhnutí tunelem. Ale Ebinka bylo moc unavená, takže toho po domluvě nechali.

 

Vítek se po domluvě stává členem kynologické organizace, každnou sobotu budou s Ebinkou dál dělat poslušnost, stopu a obranu. V neděli se pak vyběhají a vyblbnou na agility. Na to se moc těší.

3.9.2011 Krajská výstava Rybníky

04.09.2011 17:58

Na tuto výstavu se těšili oba kluci, jelikož nejen Vítek předváděl Ebinku, ale také Vojtík si to měl opět zkusit v soutěži Dítě a pes. Takže už po cestě vládlo v autě určitě napětí - Vojtík se nemohl dočkat.

Když jsem se prokousali hustou mlhou konečně do Rybníků a našli svůj výstavní kruh, tak tam na nás čekalo překvapení ve formě sestřičky Ebinky. Chelsi se přišla poprvé podívat a rovnou i vyzkoušet co to obnáší předvádět se v kruhu. Holky se přivítaly, my s Luckou také, vše vypadalo v pořádku, ale pak si Ebí začala hlídat svůj pelíšek a Chelsinku začala vrčet. Takže jsme museli zasáhnout a vysvětlit jí, že na ségru se nevrčí.

Atmosféra byla moc hezká, výstava v Rybníkách patří mezi ty, na kterých se mi moc líbila organizace a zázemí. Jedinou výtku bych měla k tomu, že soutěž Dítě a pes začala po jedenácté hodině a to zrovna ve chvíli, kdy byl Vítek s Ebinkou  a Lucka s Chelsinkou, v kruhu. Takže mi uteklo to nejdůležitější, jelikož jsem šla nahlásit, že se zdržíme.

Ebinka a Chelsi předvedli výborný výkon, který byl oceněn panem Adltem známkami Velmi nadějná Ebi 1 a Chelsi 2. Obě fenky dobře zhodnotil a jelikož je velice přísný, tak si tohoto hodnocení velice vážíme. Na Ebince vyzdvihl nádhernou hlavu, plný chrup, ladný pohyb a Vítka pochváli za předvedení.

Pak jsem uháněli do kruhu s Vojtíkem. Kde soutěž již probíhala, ale jelikož bylo hodně pejsků, tak soutěž rozdělili na dvě půlky. Vojtík do kruhu nastoupil s dalšími 13ti psy. Pro Ebí bylo čekání docela dlouhé a tak ji nebavilo čekat v kruhu až na ni dojde řada a bude se moci předvést. Vojtík se ale nedal, Ebinku v kruhu udržel /a to měl opravdu co dělat se svou váhou 24 kg/, po té co na něj přišla řada, tak jí výborně provedl a snažil se i o postoj. Byl hodně porotkyní pochválen a odnášel si pohár a tašku ve které byly mlsky jak pro něj, tak pro Ebinku.

Celou výstavu jsme završili řáděním psích sestřiček na louce. Holky se tak vyblbly, že měly jazyk až na zem. Už se moc těšíme na další setkání s některým ze sourozenců.

 

 

20.8.2011 Krajská výstava Karlovy Vary

04.09.2011 17:48

Na tuto výstavu jsem se moc těšila, jelikož jsme se na místě měli setkat s bráškou Ebinky - Arránkem a samozřejmě také s Lenkou a její rodinkou. Jediné co mi tuto výstavu kazilo, bylo to, že jsem jela úplně sama a měla jsem trošku obavy jak to s Ebinkou zvládnem. Nakonec bylo vše bez problémů, Ebi poslouchala výborně, což bylo způsobeno i tím, že bylo neskutečné horko.

S Arránkem jsme se našli, koukala jsem jak vyrostl do krásy. Proti Ebince bylo vidět, že je to pejsek - byl celkově mohutnější a měl větší hlavu. Jinak byli s Ebinkou k nerozeznání, barvu měli úplně stejnou. Oba dva dopadli úplně skvěle - velmi nadějní 1. Arránek šel  nádherně, na to, že to byla jeho první zkušenost s výstavním kruhem, tak to díky své paničce zvládl na výbornou. Já jsem si to také vyzkoušela s Ebinkou a zjistila jsem, že o není až tak jednoduché. Příště to raději přenechám opět Vítkovi.

Sobota 16.7.11 - konec štěněcí školičky

Dnes jsme s Ebinkou zavítali opět na cvičák. Jelikož jedeme na dovolenou, tak to byla její poslední hodina ve štěněcí školce. Cvičila moc hezky, moc hezky poslouchá /za pamlsek by udělala vše/. Na konci jsme se měli rozhodnout, zda budeme chodit i dál a případně co dál chceme dělat. Jelikož se Vítkovi líbí agility, tak by ji po prázdninách rád s Ebí zkusil. Jen to není tak jednoduché - musí se otevřít nový kurs, jenže je hodně velký zájem a je tak plno, že se neví, jestli nový otevřou.

Začneme tedy chodit na kurs poslušnosti. Ten jistě nebude na škodu. Navíc dnes Vítek pod vedením výcvikáře zkoušel udělat Ebí stopu. Výcvikář byl z Ebinky nadšený. Pochválil jí, že na poprvé byla velice dobrá a že by Vítek měl jistě stopu zkoušet. Pak vyzkoušeli i obranu a byl velmi překvapen, že jindy tak milá a hodná fenečka, která se stále drží svého pána, nehrne se do pranicí a na zavolání přiběhne od ostatních psů jako první, se nechala tak vyprovokovat a hlavně unést soubojem o kořist. Takže je rozhodnuto. Vítek zkusí stopu i obranu. Celý zářil, jakou dostala Ebinka velkou pochvalu. Tak mu držte palce :-).

Video ze cvičáku najdete zde http://www.youtube.com/watch?v=eC1ZCjmxP_I&feature=mfu_in_order&list=UL

Prázdniny

Prázdniny

16.07.2011 09:02

Již uběhlo hodně vody od výstavy v Klatovech. Mezitím nám Ebinka vyrosla a zkrásněla. Každý dnem se těšíme z její lásky, kterou nám opětuje. Nejvíc nám pomohla před nedávnou dobou, kdy jsme stářím přišli o naši milovanou fenečku shit-zu Gab. Byla s námi dlouhých 12 let, bohužel díky své nemoci, se kterou jsme bojovali od jejích prvních narozenin, to nemohlo být déle. Ve chvíli, kdy nás opustila s námi už byla Ebinka a tak to bylo trochu méně bolestivé zvláště pro děti..................... Ať je Gab ve psím nebi stejně tak dobře, jako jí bylo s námi ..................

 

PRAHA ZOO

Jelikož jsou prázdniny, tak podnikáme s dětmi a samozřejmě s Ebinkou různé výlety. Snažíme se najít místa, kde může pes s námi. A tak jsme se minulý víkend rozhodli, že navštívíme pražskou ZOO. Zláště nejmenší Vojtíšek to vzal s nadšením. A tak  jsme vyrazili mezi zvířátka, ale naše nadšení nám dlouho nevydrželo. Votjíšek je trochu více akčnější, takže pobíhal sem a tam a neustále se snažil nám něco ukázat. A do toho byla Ebinka ze všech zvířátek zcela nadšená a museli jsme ji usměrňovat, neboť by velice ráda některé alespoň navštívila, pokud by se třeba úplně nenastěhovala :-). Naštěstí slunce a únava udělala své a jak Ebí, tak Vojta se po několika hodinách zklidnili a my si to konečně užívali. Nejvíce fascinovaná byla Ebinka ze slonů, strašně dlouho se na vydržela koukat. Zvládli jsme i oběd v místním pohoštěním. Ebinka způsobně hryzala starý tvrdý chleba, který jsme ji vzali pro tento účel.

 

NA BORUVKÁCH

Další fotky jsme pořídili v lese. Šla jsem se podívat, zda rostou borůvky. A i když byl letos mráz a na hodně místech pomrzly, tak se naštěstí dají najít místečka, kde jsou. Tak jsme se pustili do trhání. Vojtík si už natrhal plnou ruku a ukazoval mi jak hodně jich má. V tu chvíli se Ebinka přišla také podívat kolik jich má :-), Vojta s údivem zjistil, že nemá nic. Moc Ebí chutnaly. Dostala vynadáno a my se pustili do trhání opět. Zvědavě nám nakukovala pod ruce a když zjistila, že ta dobrůtka roste na těch keříčcích, tak si začala trhat borůvky také. K mému překvapení jí to šlo docela dobře. No určitě lépe než mně, jelikož kam jsem strčila své ruce, tam byla její hlava a všechny borůvky oslintané. Myslím, že tato návštěva lesa, se jí moc líbila.

Klatovy

05.06.2011 20:38

Dnešní den se opět nesl v duchu výstavy. Tentokrát se Ebinka s Vítkem zúčastnila národní výstavy psů v Klatovech. Počasí nám dnes nepřálo a bylo nekřesťanské horko. Zničení jsme byli jak my, tak děti i psi. I přesto se vše povedlo.

Ebinka s Vítkem byli zase o něco lepší než minule, bylo vidět, že Ebí už ví do čeho jde. Vítek jí moc hezky předvedl, ona nádherně klusala u nohy při prověšeném vodítku, už i postoj se povedl. Bylo vidět, že oba pilně trénovali a hlavně, že Vítek už věděl, co se po něm chce. Nakonec dostali podobné hodnocení jako v Plzni, což je super. Opět tedy velmi nadějná 1, hodnocení slovní -  4 měsíční fena, která po dokončení vývoje bude perspektivní. Velmi dobrá hlava, nůžkový chrup. Srst odpovídá věku. Korektní postoj i pohyb. Vítek byl patřičně hrdý.

Opět byl vyzván, aby se zůčastnil soutěže o nejhezčí štěně výstavy. Vojtík bohužel předvádět nemohl, i když moc chtěl, ale bohužel psy mohli vést až děti od 9ti let.

Nejdříve jsme přemýšleli, zda čekat až do tří hodin a zůčastnit se soutěže o nejhezčí štěně, ale nakonec jsme se rozhodli, že si zajedeme na oběd a pak se vrátíme. Nakonec jsme byli moc rádi, že jsme se takto rozhodli, protože soutěž se konala v zimním stadionu, takže uvnitř budovy. Pro Ebí opět nová zkušenost. Ale ukázala se jako naprostá pohodářka. Vůbec jí nerozhodilo, že vedle ní skučel celou dobu v kleci malamut a kliďánko si lehla a odpočívala.

Po zkušenosti z Plzně, kde tyto soutěže vyhrávali jen dívky nebo ženy /soutěže o nejhezčí štěně, fenu, psa, pár atd/ mě Vítek přemluvil, abych předvedla Ebinku já. Bohužel nastoupilo tolik štěňátek, že šance byla velmi mizivá. Porota se setávala z jedné osoby. Byl vebrán jeden pejsek velkého plemena, jeden středního a jeden malé rasy. Za velké to vyhrála paní s berňáčkem. Tak holt zase někdy příště. My jsme i přesto byli velmi spokojení a Ebinka bohatší o nové zkušenosti. Vítek pronesl, že i přesto pro něj Ebí vyhrála, že byla nejkrásnější ze všech :-).

výstava

28.05.2011 16:06

Dnes jsme se zúčastnili první výstavy, která se konala v Plzni. Jednalo se o krajskou výstavu psů. Ebinka byla přihlášená do třídy štěňat a pak ještě s Vojtíškem do Dítě a pes. Byla moc šikovná, dostali jsme honocení velmi nadějná 1 - dobrá hlava, dobrý formát, dobrý pohyb, velikost odpovídá věku :-). Jelikož se moc líbila a dostala výborné honocení, tak jsme se ještě zúčastnili kategorie Štěně výstavy. Ebinka se umístila na čtvrtém místě.

Pak jí předváděl Vojtíšek, v této kategorii dali všem dětem poháry a tašku pamlsků pro pejska i pro děti, takže měl Vojtík radost a já také, protože k vyhrané medaili jsme si domů vezli ještě pohár. 

Vojtovi se to moc líbilo a říkal, že se chce prý příště přihlásit s Ebinkou znova.

Spolu s námi, se této výstavy účastnila i Lenka s Ailinkou, která také vyhrála 1. místo a medaili. A Lukášek vedl také Ailinku ve třídě Dítě a pes, takže si nakonec domů vezli také pohár.

Bylo to super!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Novinky

08.05.2011 20:40

Dnes jsem se rozhodla přidat další zprávičky za Vítka, nějak stránky zanedbává a tak s jeho svolením píši naše zážitky z víkendu. Tentokrát byl pro Ebinku dost náročný, ale mohu říct, že vše zvládla na jedničku s hvězdičkou.

V sobotu dopoledne jsme vyrazili celá rodinka na hasičské cvičení, jelikož Vítek je hasič a měl závody. Závod se konal u obchodního domu Globus, tudíž všude moře aut, lidí, hluku atd. Navíc se na parkovišti pořádala velká akce Glkobusu - grilmánie. Ze začátku byla Ebi nejistá, ale po chvilce si na vše zvykla. Děti jí měli za další atrakci a ona trpělivě snášela neustálé hlazení, překračování šlapání dětí kolem jejích uší, ocasu - spokojeně ležela a užívala si jejich pozornosti. Trošku znejistěla, když jí zmizel Vojtík ve skákácím hradu. V přesvědčení, že tuto atrakci musí také vyzkoušet se za ním rozběhla, ale na přivolání se naštěstí zastavila a dokonce přišla zpět k nám. Raději jsme ji tedy měli na vodítku. Párkrát jsem s ní prošla i parkoviště, mezi zaparkovanými auty se jí moc nelíbilo, ale šla způsobně u nohy a nebyl žádný problém.  Jen jsem žasla, že jí ani nevadí neustálé hlasité komentování obou akcí. Vítka jsme zde zanechali a jeli domů na oběd.

Aby toho nebylo málo, tak jsme ještě odpoledne šli s klukama do centra Plzně, kde se konaly oslavy osvobození Plzně americkou armádou. I zde se projevila Ebinka, jako naprosto pohodový pes. Cestu jsme v rámci socializace zahájili jízdou tramvají. Trošku nejistě do ní vešla, ale po chvilce si lehla vedle nás, nevypadala, že by jí to nějak vadilo. Horší to bylo s vystupováním, moc se jí nechtělo ze schodů. Pak jsme dorazili na akci. Měli jsme trošku strach, ale nevadily jí ani uniformy, ani hluk, proplétání se mezi davy lidí a spousta jiných psů, kteří třeba i jen přišli a čuchli k ní. Jen u stánků s pečenými klobásami a jinými dobrotami se měnila v lítou šelmu. Odměnou jí pak bylo vykoupání v řece, která protéká areálem, kde akce probíhala. Další zkouška, která na ní čekala byla střelnice. Navíc Vojtíkovi se zachtělo si zastřílet a tak jí mužská část rodiny zmizela v davu. Po chvilce kňourání ale přijala to, že odešli a jala si hrát se 4 měsíčním štěnětem labradora. Náramě se spolu vyblbli a nějaké střílení je vůbec nevytrhlo ze hry. Mám pocit, že ani ty rány nevnímala. Možná proto, že bylo všude tolik hluku. Jediná věc, která se jí nelíbila a hlasitý štěkotem nás na to upozornila, byli slaňující děti v lanovém centru. Naprosto ji chápu, co maj děti co dělat v takové výšce a ještě viset na stromě :-).

Nedělní výlet byl připraven dlouho před tím, jeli jsme se podívat na obraz, který má Vojtík vystaven v sýpce u hradu Klenová. Jeli jsme autem a oproti minulým jízdám Ebi překvapila a za celou cestu nebylo slyšet jediné zakňourání. Je vidět, že si už zvyká. Jeli jsme velkým rodiným autem, takže byla upoutána ve kšírách v zavazadlové části vozu. V mém autě to má horší, musí být na sedačce upoutaná vedle Vojtíka. Takto si hověla a bylo vidět, že je spokojená. S radostí v Klenové z auta vystoupila a obsolvovala prohlídku zříceniny hradu. Do zámku jsme šli na dvě  skupiny, jelikož jsme ji nechtěli nechat samotnou. Pak ale nastal problém. Chtěli jsme se naobědvat v místní restauraci /měla venkovní posezení, což bylo super/, ale zjistili jsme, že jsme zapomněli granulky doma. Co s tím? No nebudu napínat, normálně jsme objednali jídlo i pro psa. byli jsme překvapeni vstřícností personálu, nejen, že to nebyl  pro ně žádný problém, ale pan majitel byl sám osobně dohlédnout na přípravu krmení. Ebinka dostala kuřecí maso a špagety se zeleninkou. Vše jen dietně - vařené, bez oření - prostě pro psa. Pak nám přinesli jídlo a Ebi velkou mísu na těsto, která byla do půlky plná. Během tří minut bylo po jídle /tedy ne my, ale pes byl tak rychlý/. Ebinka se oblizovala od ucha k uchu. Přišli se ní podívat i z kuchyně, pro koho menu bylo :-). Jídlo pro psa prý ještě nepřipravovali. Největší bomba byla nakonec - za menu pro psa si naúčtovali celých 40,- Kč. Byli jsme příjemně převapení.

Po rozloučení s milým majitelem restaurace, který Ebinku pomazlil a nechal se olízat od hlavy k patě, jsme vyrazili k sýpce na výstavu obrazů dětí ze ZUŠek. Po cestě se Ebi promněnila v kamenou sochu, když uviděla stádo bečících ovcí. Přilákali jsme je na pampelišky až o ohradníku. Ebi byla fascinovaná, ale seděla naprosto klidně, čekala jsem, že třeba vyrazí nebo štěkne - nic takového se nekonalo. Jen si je očichala.

Před sýpkou jsme ji uvázali /požádali pána, který to tam hlídal, aby na ní dal pozor, aby nám jí někdo neodvedl/ a odešlli na výstavu. Zvládla to v pohodě. Pak už jsme vyrazili k domovu. Cesta nám rychle utíkala. V autě vytuhla jak Ebi, tak i Vojta, takže byl v autě klid :-)  /jindy máme Vojtíka  místo rádia/.

.

u veterináře

28.04.2011 16:16
Včera jsme navštívili paní veterinářku. Ebinka dostala dvě injekce /jedna byla  proti vzteklině /. Paní říkala že je moc hezká, že má moc hezkou hlavu a že bude veliká. Pak dostala ještě něco proti klíšťatům a šli jsme domů. Ebi byla docela hodná, na auto už si taky pěkně zvyká.  

velikonoce

25.04.2011 16:34

Celé velikonoce jsme strávili na návštěvách, Ebinka to docela dobře snášela. Auto má ráda, hrne se do nej jako první. V autě sedí v zavazadlovém prostoru a má pojstroj - je připoutaná. Je to lepší i pro ní, protože máme velký kufr auta, tak aby tam nelítala ze strany na stanu. Jinak všude byla milá, přátelská, všechny vítala, s každým byla kamarád. Jen  na procházce v neznámém prostřředí si nás hlídala a nevzdalovala se od nás. Na návštěvě u babičky vlítla obrovskou rychlostí /byla to rána, jako když tam skočí kůň/ do rybníka moc se jí tam líbilo, skákala pak do něj za piškoty. Je vidět že se Ebinka nebojí vody. Proatě velikonoce si užila a my s ní.

Jinak sem si všimnul, že docela často škytá. Nevím čím to je.

Také začíná hlídat. Večer je jí slyšet, jak štěká. Většinou pak rozežene nějaký ten kočičí sněm. Mami si to chválí, konečně si kočky nedělají z naší zahrady záchod. Už se začínají naší zahradě vyhýbat. Ebi snese jenom naší kočku - tu ignoruje, i když je vidět, jak oči jdou celou dobu s kočkou, tak ona leží  a dělá, že nic.

S tím hlídáním se přidalo ještě to, že začíná vrčet, když má něco dobrého - třeba misku masa. Začíná si misku hlídat. Mamka řekla, že jí tedy mám občas nakrmit z ruky. To jí vůbec nevadí, jí a nevrčí. Jakmile jí ale misku s jídlem dám na zem, tak pokud kolem ní projdu, tak zavrčí. Snažím se tedy, aby jí v tu chvíli nikdo nerušil. No, dostal jsem k velikonocům knížku Psí desatero, tak s kouknu, jestli se tam o něčem takovém nedočtu.

Novinky

16.04.2011 18:42

Ebi nám roste před očima, včera měla už 11,6 kg. Už je co chovat. Hezky začíná poslouchat, každý den trénujeme, jen klusání na vodítku jí zatím moc nejde, běhá jako koza. Jinak přiběhne na přivolání, rozumí ke mně i k noze. Umí sedni. Začíneme s lehni. Na vodítku už to celkem jde, ale raději chodí sama.

Také se jí konečně začíná líbit aport, už i pochopila, že mi hračku má dát, že se o ní nebudeme přetahovat. Je to super, jak je šikovná. Jinak tedy občas zlobí. Moc se jí líbí tulipány, ale i malé keříčky docela dostávají zabrat.

Kotec již bude co nevidět hotový. Chybí tedy ještě střecha, ale dnes jsme tam přestěhovali boudu. Už se zabydlela a vypadá to, že se jí tam líbí. Hlavně to, že tam ještě nejsou dveře a může kdykoli odejít. Co udělá, až jí tam dveře budou a my je zavřem, to jsem zvědavý.

druhé kamarádství

07.04.2011 19:45
Dnes se Ebinka zkamarádila s fenou Sendynkou je to pes mého nejlepšího kámoše. Hrály si a dováděly. Poslouchá už zase o něco více. Škoda jen, že sem si zapomněl foťák a nevyfotil jsem si, jak si hrajou.    

Další den s Ebinkou

02.04.2011 21:09
Dneska jsme celý den byli venku na zahradě s Ebinkou. Poprvé se mnou a s bráchou hrála fotbal :-), bude dobrý obránce. Jen je problém ji dohonit, když má míč. Měla z toho srandu. Po očkování neměla žádnou reakci, zítra jí čeká odčervení. Mamča dělala záhony a Ebi jí zdatně pomáhala.

 

01.04.2011 15:40
Dnes Ebinka dostala první tvarůžek skoro sežrala  i misku jak jí chutnal. Také jsme podali přihlášku na výstavu. Vojtík řekl, že sní také pujde.  Já s ní jdu do kategorie štěňat, Vojta na Dítě a pes.   Právě jsem se dozvěděl že zítra deme na veterinu.

 

29.03.2011 20:14
Ebinka se dnes naučila chodit na vodítku. Trénovali jsme na zahradě a pak jseme šli na procházku. Včera se naučila povel sedni a FUJ. Vždy když jí dám jídlo tak hned vymlaskne misku a chce si hrát.  Myslím že se jí u nás moc líbí.

nové foto

26.03.2011 16:34
Na nové foto se mužete podívat zde http://abbaye.rajce.idnes.cz/ababye/

první noc

26.03.2011 07:30
Tak už mám Ebinku doma. Včera jsme ji s mamkou přivezli. Zatim si zvyká. Noc byla dobrá, ustlal sem si u ní na zemi u bráchy v pokoji. V noci mě párkrát vzbudila, tak jsme šli ven. Ráno jsem ji nakrmil a teď už zase spí. Udělal jsem i pár fotek, ty sem dám až večer. Teď jdu s taťkou dělat kotec.

výkop

17.03.2011 17:48
Dnes jsme začali kopat základy na kotec. Moc a moc se na Ebinku těším a už se nemohu dočkat.

hurá

15.03.2011 20:00
Vypadá to že pro Ebinku si pojededme 26.3.2011 huráááááááá!!!!!!!!!!!!!!!

novinky

13.03.2011 18:35 Dnes jsme pracovali na boudě měli jsme ji skoro celou hotovou, ale chyběla nám střecha. Bouda vypadá moc hezky a je moc moc těžká. Také jsem se byl poptat na cvičáku v Plzni. Řekli mi tam, že s Ebinkou tam můžu přijít kdy chci, ale až po očkování. Zatím mi jen ukázali jak si s ní  mám hrát a...

novinky

11.03.2011 18:35

11.3.2011

Dnes již je Ebinka se svými sourozenci venku v ohrádce. Moc se jim tam líbí. Hrají si společně s maminkou a ani se jim už moc nechce být doma v dřevěné ohrádce.

Nyní se jen čeká na očkování a tetování a pak už konečně si pro ni budu moci jet.

 

 

 


Nový blok - dvojitým kliknutím zde, zahájíte úpravu bloku...

TOPlist